Milovaný partner mi zemřel před několika lety, nejde mi navázat nový vztah ani se soustředit. Co dělat?

Odpověď na dotaz ze dne 6. října 2019 zobrazit původní dotaz
Dobrý večer. Ztratila jsem svého milovaného partnera, zemřel před několika lety, ale nemůžu na něj zapomenout. Nejde mi ani navázat nový vztah, necítím se na to, nikdo totiž toho mého partnera nemůže nahradit. Cítím se strašně sama, stýská se mi a v noci se mi o něm pořád zdá, spím s jeho fotkou, pořád na něj myslím. Nemůžu se pořádně soustředit. Jiní muži o mě stojí, ale já o ně nestojím. Nikdo se nevyrovná mému partnerovi. Co dělat, abych se aspoň líp soustředila?
Martina

Dobrý den,

napsala jste nám o tom, jak jste připoutaná ke svému zemřelému partnerovi. Chápu, že Vám ho nikdo nemůže nahradit a popravdě si myslím, že by to ani nebylo vhodné. Nový partner obvykle nechce a nemá nikoho nahrazovat. Bývá novou kvalitou v životě své družky a nejde o to, aby vytěsnil svého zemřelého předchůdce. Může být odlišný nebo podobný, ale je to jiný člověk v jiné fázi Vašeho života. Proto bývá vhodné se s původním partnerem vnitřně rozloučit, aby Váš život mohl mít jiné kvality. Tyto nové kvality nemusí být lepší, ale mohou být víc reálné než touha po někom, kdo už tu, bohužel, není. Je pochopitelné, že s žádným mužem to nebude stejné jako s Vaším předchozím partnerem. Jeho místo ve Vašem životě už nemůže nikdo zabrat, zůstane pro Vás asi navždy důležitým člověkem. Je ovšem otázka, jestli má obsadit celý zbytek Vašeho života, i když už v něm reálně nemůže být.

Doporučila bych Vám snažit se omezit připomínání či udržování vazby na Vašeho partnera. Nemusíte se bát, určitě na něho nezapomenete, i když uložíte jeho fotografii k ostatním fotografiím a dovolíte si mít zážitky s jinými lidmi. Určitě ho tím nezradíte, jen uznáte i jeho odchod, což k úctě k druhému člověku patří. Každý, i ten nejlepší partner, může zemřít a „nechat nás tady“. Tehdy si asi potřebujeme poradit bez něho. I když se Vám po něm bude stýskat, což je pravděpodobné, můžete žít jiné a nové věci s dalšími lidmi. Je totiž možné, že stálé vzpomínání a udržování partnerovy památky Vám v soustředění na současnost opravdu překáží. Odložit postupně aktivní truchlení vyžaduje trochu úsilí, obzvlášť po tak dlouhé době a obvykle se při tom potřebujeme opřít o své blízké nebo o hodnoty související s potřebou aktivity v životě. Pokud se Vám to dlouhodobě nebude dařit, můžete zkusit vyhledat psychoterapeuta, který by Vám mohl pomoci uchovat krásné vzpomínky na partnera a zároveň najít možnost, jak žít dobře bez něho.

Zuzana Vondřichová