Manželův příbuzný se oběsil v našem zahradnictví. Máme pro svůj klid na čas zavřít?
Dobrý den , chtěla jsem se zeptat, mame zahradnictví, a před 5 dny se v něm objevil příbuzný od mého muže , můj muž ho našel a já o pár minut později , je to veliky šok , smutek a vztek ...
Mé přání je , tuto část minimálně na dva týdny zavřít , je mi moc nepříjemné tam chodit, mému muži také , stále vidím to tělo modré jak vysi....
Skoro každý den do zahradnictví chodí mého muže otec , který je absolutně bezcitný , všechno je mu jedno , je to prostě sobec, a řekl že on to neviděl a že bude dál tam normálně pracovat . To jsme s mužem zamítli naprosto , má otázka zní , to že se tam budeme stále vracet , mi nedělá dobře , je lepší proti tomu po čase bojovat a chodit tam jako by nic , nebo pomůže více prostě odstup a zavřít tuto část ( s tím by nebyl problém ) co si teď přeji , aby tam zůstal klid , a pro mě a manžela pár dní klidu ....budu moc vděčná za jakoukoliv odpověď , děkuji
Obracíte se na nás poté, co se jste s manželem ve svém zahradnictví nedávno nalezli jeho příbuzného, což pro Vás představuje velký šok, vztek a smutek. Přejete si dočasně uzavřít dotčenou část zahradnictví, protože se tam necítíte vůbec dobře a obraz oběšeného člověka máte stále v živé paměti. Otec Vašeho manžela má odlišný pohled na situaci, je k celé události lhostejný a chce pokračovat v práci. Ptáte se nás, zda je lepší proti traumatizující vzpomínce po čase bojovat a chodit na dané místo jako by nic, nebo zda pomůže více odstupu a onu část zahradnictví zavřít.
Dobrý den,
předesílám, že jsem nikdy nic podobného nezažil, a tak si ani nedovedu představit, jaké dopady na Vaše prožívání nalezení oběšeného manželova příbuzného může mít. Nicméně Vašemu vyjádření šoku, vzteku i smutku naprosto rozumím a hádám, že těch pocitů s takovým zážitkem spojených může být mnohem víc. Proto prosím vše, co dále napíšu, berte jako nabídku, nikoliv jako zaručený recept.
Osobně bych na Vašem místě vyslyšel přání, které, jestli tomu dobře rozumím, s manželem sdílíte. A sice dopřát si čas na klid a alespoň trochu se z toho nárazu vzpamatovat, oklepat, trochu to zpracovat. Pokud se s manželem shodnete na době dostatečné pro tento proces, tak na tuto dobu dotyčnou část zahradnictví uzavřete a kýžený odstup si dopřejte.
Z mého pohledu má ale něco do sebe i druhá možnost, kterou v dotazu zmiňujete. Neboli po čase, který pro Vás bude dostatečný pro uklidnění z šoku, zkusit experimentovat s vydáváním se na dané místo. Teorie říká, že přivyknutí místu, kde k traumatickému prožitku došlo, může významně přispět k úlevě. Když to zkusíte a budete při tom pociťovat nervozitu, averzi, smutek, cokoliv spojeného s nepříjemnou událostí, zkuste tam aspoň chvíli vydržet a svou pozornost věnovat konkrétním detailům v daném prostoru, které v tu chvíli budete mít na očích. Všímat si třeba toho, jak se změnila konkrétní rostlina (pokud tam nějaká je), která Vás upoutá na první pohled. Kde vyrostl víc nějaký porost, jestli je někde něco jinak barevné, kde létá jaký druh hmyzu, jakou vůni v danou chvíli cítíte a tak podobně. Třeba postupně začnete vnímat místo znovu v jiném světle. A když to zpočátku nepůjde, vůbec nevadí. Nutit se do toho by mohlo naopak uškodit.
Přeji Vám, aby se Vám i vašemu muži postupem času ulevilo.
S přátelským pozdravem
Lukáš Kutek
Dotaz zodpovídá
