Maminka zemřela na rakovinu vaječníků. Jak vypadaly její poslední momenty?

Odpověď na dotaz ze dne 16. srpna 2020 zobrazit původní dotaz
Dobrý den. Moje maminka zemřela loni na rakovinu vajecniku a dělohy bylo jí 61let. Nechodila bohužel k lékaři a přišlo se na to náhodou když měla už hodně nafouklé břicho. Zemřela za měsíc a půl. Byla slabá už nic v ruce neudrzela. Byl jsem se s ní rozloučit 14dni před tím než umrela. Měla 45kg už moc nejedla ale ležela a normálně jsme komunikovali. Chci se zeptat jaký byl její konec? To už je člověk v poslední fázi na pristrojich a pak když zemřou tak je odpojite nebo jaké byly poslední momenty než zemřela? Vím že měla náplasti proti bolesti.. pak nevím. Děkuji za odpověď
Petr Žáček
Ptáte se, jak vypadají poslední chvíle lidí, kteří umírají na onkologické onemocnění. Vaše maminka zemřela na rakovinu vaječníků a naposledy jste ji viděl 14 dní před smrtí. Rád byste věděl, jak umírala.

Dobrý den, pane Žáčku,

nemohu Vám popsat, jak vypadaly poslední momenty Vaší maminky, ale troufnu si říct, že jistě nebyla připojena na žádné přístroje. Onkologické pacienty, kteří se nacházejí v závěru života a jejich úmrtí tedy očekáváme, nepřipojujeme na žádné život udržující přístroje. Je to z toho důvodu, že když je rakovina ve stádiu, kdy není možné ji léčit, nemůžeme odstranit příčinu selhávání životně důležitých funkcí a proto není možné je ani pomocí přístrojů vrátit do života.

Pacientům s nevyléčitelným onemocněním v závěru života léčíme všechny těžkosti, které jim jejich nemoc přináší. Ulevujeme od bolesti či dušnosti opioidy, což je právě ta náplast, kterou vaše maminka měla. Tlumíme zvracení, které u některých pacientek s nádorem vaječníku může trápit. Snažíme se zachovat co největší komfort tak, aby mohl nemocný zemřít pokud možno ve spánku a bez bolesti. Poslední dny lidí umírajících na onkologické onemocnění bývají podobné, nezávisle na tom, o který typ rakoviny se jedná. Nemocní stále více času spí, jsou slabí, nedokážou vstát z postele, později nemají sílu ani mluvit. Uzavírají se před světem do svého nitra, jako by se odpojovali od světa zároveň s tím, jak jejich tělo slábne a orgány pomalu přestávají pracovat. V posledních hodinách již umírající člověk nebývá při vědomí, dýchá pomalu a mělce, až se jednou již nenadechne. To už ale sám nevnímá.

Věřím tomu, že Vaše maminka neprožila v posledních chvílích žádné drama a že její odchod byl klidný.

I Vám přeji klid v duši a hezký zbytek léta.

MUDr. Katarína Vlčková