Maminka v lednu spáchala sebevraždu, nemohu to pochopit. Co říct dětem?
Dobrý den, Roberte,
dobře, že jste napsal, že jste to poslal dál. Určitě by také bylo dobře mít ještě další možnosti, kde se vypovídat, poradit. Psychologická poradna, důvěryhodný kamarád, někdo blízký, s kým půjde hledat odpovědi na Vaše otázky. K sebevraždám velmi často vedou vnitřní bolesti, duševní utrpení, skrytá trápení, která nejdou sdílet a která nejsou druhými vůbec pozorovatelná. A když se přidá tělesná nemoc a závislost a tahle těžká doba, v které jsme se všichni ocitli, všechno tohle dohromady a kdovíco ještě dalšího, tak se může stát, že skok ze 12. patra vypadá jako řešení a únik z toho všeho. Aby člověk překonal pud sebezáchovy, musí se skutečně dostat až do stavu, kdy jakoby neví, co dělá, přesně tak, jak to píšete. A pak je to pro něj něco jako jediné možné vysvobození. Těžkým se to stane pro všechny okolo. I proto, že se už nejde dovědět, jak to bylo, všechny okolnosti a všechny příčiny.
Svým dětem říkejte jednoduchou, srozumitelnou pravdu, které se už sám dotýkáte. Že je to škoda, že je vám to všem líto, babička se trápila a i když to, jak to udělala, není dobře, tímhle své trápení ukončila. Děti nepotřebují sáhodlouhé analýzy a rozbory. Potřebují prosté, pravdivé a neubližující formulace, které jim nabídnou vysvětlení na jejich věkové a mentální úrovni. I s tímhle by Vám jistě pomohl odborník na dětskou duši.
Roberte, z Vašeho dotazu na mne dýchla Vaše věcnost, jste člověk, který si umí poradit a který zvládá i těžké situace.
Přeji Vám dostatek vnitřních sil a trpělivosti.
Váš Jiří Černý