Maminka trpí bolestmi a má strach ze smrti. Jak s ní o tom komunikovat?

Staráte se o dlouhodobě nemocnou maminku, které se teď zhoršil stav, trpí bolestmi a dává najevo, že nechce umřít. Ptáte se, jak s ní komunikovat.

Dobrý den, 

nejprve bych ráda ocenila Vaši dlouholetou péči o maminku. Přijde mi velmi pochopitelné, že když má bolesti, je v nemocnici a doléhá na ni více zdravotních potíží najednou, že jí není dobře a že ji napadá, zda to vše je možné přežít, jestli se neblíží konci života. 

Ráda byste jí vysvětlila, že smrt patří k životu, zároveň taky pláčete. I když všichni víme, že jsme smrtelní, je normální, že si přejeme zůstat naživu co nejdéle, že nás myšlenka na smrt (vlastní i blízkých) může děsit. Zároveň pro různé lidi může být ve vztahu ke smrti těžké něco jiného. Chci nabídnout, zda by bylo možné se maminky zeptat, co je teď pro ni důležité, z čeho má obavy. Možná se ukáže, že je teď něco, co pro ni můžete udělat - někdo má v situaci blížící se smrti potřebu uspořádat nějaké své záležitosti, být v kontaktu s důležitými lidmi a podobně. Někdy se také ukáže, že lidé, blížící se konci života, mají obavy, které je možné řešit, např. jim může pomoci rozhovor s lékařem o tom, jaké jsou možnosti tlumení bolesti a podobně.

Napadá mě také, zda jste měla možnost mluvit s lékaři v nemocnici o tom, jak stav maminky hodnotí. Zda je maminky pocit, že se možná blíží konci života adekvátní jejímu zdravotnímu stavu, nebo to spíše odráží její aktuální nepohodu a lékaři hodnotí její zdravotní potíže jako řešitelné. Pokud by maminka souhlasila, máte právo se lékařů na tyto věci ptát.

V každém případě, vzhledem k tomu, že je maminka v pokročilém věku, trpí více nemocemi a má bolesti, by mi přišlo na místě využít konzultaci s paliativním týmem, pokud je v nemocnici k dispozici. Pracovníci týmu jsou také vyškolení v komunikaci, umí citlivě nabídnout prostor mluvit o tom, co je teď pro maminku důležité.

Chci nabídnout, že není potřeba, abyste mamince zprostředkovala, že smrt je součástí života. Možná úplně stačí, když jí dáte najevo, že s ní budete, ať se bude dít cokoli, že společně se zdravotníky budete dělat maximum pro to, aby jí v rámci možností bylo dobře. Je normální, že pokročile nemocní, kteří začnou přemýšlet o vlastní smrti, mohou projevovat různé emoce, vyjadřovat obavy, plakat. Často ani přijetí vlastní smrtelnosti neznamená, že jsme v takové chvíli v klidu, to by možná bylo nereálné očekávat. 

Myslím také na Vás a přála bych Vám podporu v tomto náročném období, abyste měla sílu podporovat maminku. Kromě podpory Vašich blízkých je možné obrátit se např. na poradnu Cesty domů nebo některou z krizových linek pro dospělé. Také Vás chci podpořit v péči o sebe, co se týká jídla, spánku, pobytu venku a podobně. 

S přáním dostatku sil

Barbora Váchová