Maminka mého pětiletého syna spáchala sebevraždu. Mám s ním o tom otevřeně mluvit?

Odpověď na dotaz ze dne 19. 9. 2022 zobrazit původní dotaz

Dobrý den,

Mému pětiletému synovi, zemřela maminka. Spáchala sebevraždu, pod tlakem paranoidní schizofrenie. Poslední rok jsme žili s maminkou odděleně. Poslední dva měsíce byla hospitalizována, tak že jsme ji chodili navstevovat. Věřím v upřímnost a otevřenost, ale nejsem si jist, do jaké míry v tomto případě mám být konkrétní. Zároveň jsme v předem plánovaném procesu stěhování...jsme a vždycky jsme byly parťáci, ale bojím se, aby toho na Tůfka nebylo prostě moc. Udělám dobře, když budu, jako jindy otevřený ? Nemám stěhování odložit?
Předem moc děkuji za radu,
S pozdravem,
Martin

Martin

Maminka Vašeho pětiletého syna měla schizofrenií a v důsledku této duševní poruchy spáchala sebevraždu. Poslední rok jste žili odděleně a poslední 2 měsíce jste jí navštěvovali v nemocnici. Přemýšlíte, zda a o smrti maminky se synem mluvit. Tíhnete k otevřenosti, ale máte o syna obavy. Zároveň plánujete stěhování. Bojíte se, aby toho na něj nebylo moc. Ptáte se, zda uděláte dobře, když budete otevřený a zda by nebylo dobré odložit stěhování.

Dobrý den, Martine,

je mi líto, že se nacházíte v tak těžké situaci. Je přirozené, že Vás tíží mnoho obav. Je zřejmé, že se pro syna snažíte udělat to nejlepší a je skvělé a obdivuhodné, že ve Vás má stabilní oporu i parťáka.

Váš dotaz jsem pochopila tak, že jste se o svého syna v posledním roce staral Vy a společně jste chodili maminku navštěvovat. O úmrtí maminky Tůfek ještě neví a vy přemýšlíte, zda a jak mu to říct a zvažujete také, jestli zmiňovat, že maminka spáchala sebevraždu. Píšete, že věříte v upřímnost a otevřenost, ale v tomto případě máte obavy, co syn může zvládnout.

Kdybych měla možnost s Vámi mluvit, ptala bych se Vás nejdřív, co Tůfek věděl o nemoci maminky, jak tomu rozuměl, jak reagoval. Ptala bych se, jestli Vám zkušenost okolo onemocnění maminky, kterou jste spolu se synem prošli, něco napovídá o tom, jak zvládá těžké situace, jak se s nimi vyrovnává, co mu pomáhá a přináší úlevu. Pátrala bych po tom, jak na otevřené informace o závažných věcech reagoval dříve. Otázky Vám položit nemohu, ale je možné, že si je budete chtít položit sám. Dále bych se ptala, zda Vám odpovědi dávají nějaká vodítka pro rozhovor, na který se chystáte.

Protože Tůfka neznám a o Vaší situaci mám jen základní informace, mohu Vám odpovědět jen obecně.
Naše zkušenosti napovídají, že pravda a otevřenost jsou pro děti důležité. Díky pravdivým informacím mají příležitost být součástí dění, mají prostor pro sdílení pocitů, obav nebo nejistot i nadějí. Nejsou díky tomu v těžkých chvílích samy, mají parťáky a jsou parťáky.

Rozhodnete-li se pro otevřený rozhovor se svým synem, možná budete chtít použít některé z výše zmíněných otázek. Můžete se ptát, co ví (o nemoci, o tom jaké trápení mamince nemoc způsobovala, o úmrtí) a jak tomu rozumí. Můžete se ptát, co by chtěl vědět. To Vám může pomoci sdělovat jen to, na co se cítí. Informace je možné citlivě dávkovat, není nutné vše sdělovat najednou. Je možné si průběžně ověřovat, jak se cítí a zda chce v rozhovoru pokračovat. Můžete se ptát, co ho napadá, jestli má nějaké obavy. Na pomoc máte také svou intuici. Tůfka znáte, vytušíte, kdy ztrácí pozornost a potřebuje se věnovat něčemu jinému. V tom okamžiku je možné hovor přerušit a domluvit se, že se k němu vrátíte později.

V pěti letech děti teprve začínají chápat konečnost smrti. Užitečná jsou jednoznačná slova – maminka zemřela. Někdy tíhneme k dvojsmyslným výrazům (odešla), které ale mohou být pro děti matoucí. Je dobré připravit se na velkou záplavu velmi konkrétních dotazů i na to, že se otázky budou opakovat. Důležité je vytvořit pro otázky prostor a pak se snažit na všechny poctivě odpovědět. Poctivá odpověď je i nevím. U dětí se mohou rozvinout také různé fantazie a obavy, jak by se smrt mohla týkat také jiných blízkých nebo jich samotných. Pečlivé vysvětlení souvislosti mezi nemocí a úmrtím může pomoci obavy rozptýlit.

Píšete, že plánujete stěhování a ptáte se, zda ho neodložit. Opět mě napadají otázky. Jak Tůfek zvládá změny? Jak se adaptuje na nové prostředí? Jakou vazbu má na Vaše současné bydliště? Jak si myslíte, že bude stěhování prožívat? Pokud byste odpověděl, že to pro něj nebude jednoduchá změna, je možné, že by odložení stěhování, mohlo být užitečné. Mohlo by přispět k pocitu stability a bezpečí, který bude ke zpracování maminčina úmrtí potřebovat. Možná byste se chtěl zeptat Tůfka, jak by si to přál. Samozřejmě záleží i na tom, jak velkou komplikací by pro Vás odložení stěhování bylo.

Pokud byste si chtěl přečíst něco o tom, jak podpořit děti po ztrátě někoho blízkého, k přečtení on-line je dostupná například publikace 35 způsobů jak pomoci truchlícímu dítěti nebo leták Děti truchlí jinak.

Pokud byste chtěl o situaci, o rozhovoru se synem nebo o tom, jak na zprávy reaguje mluvit více, je možné kontaktovat poradnu Cesty domů.

Ráda bych Vás povzbudila. V těžkých chvílích je nejdůležitější být prostě spolu a to Vám myslím s Tůfkem jde.

Budu na vás myslet.

S pozdravem

Petra Černá

Dotaz zodpovídá

Mgr. Petra Černá

poradenská pracovnice a vedoucí poradny, redaktorka internetové poradny

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz