Maminka má rakovinu plic s metastázami do jater, celá zežloutla, je oteklá, unavená. Je to infekční? Kolik má času?

Odpověď na dotaz ze dne 28. října 2020 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, moje maminka ma uz 5 let rakovinu plic které ji metastázovali do jater. Lekari s ní proto ukončili chemoterapie a poslali ji do domácí hospice. Maminku mel prvních 6 týdnů v péči můj nejstarší bratr a teď už je 8 týdnů u mne doma. Dnes jsem si na mamince všimla že ji zežloutnul cely obličej včetně bělma.. Sestřička z hospice mi po telefonu řekla že informuje matcineho lékaře a že budeme maminku sledovat. Chci se vás zeptat, zda je tenhle typ žloutenky infekční nebo nikoliv ? Maminka je i oteklá ve tváří a nastoupila únava. Její zbarvení ve tváří se mi zdá až moc tmavé a naoranžovělé. Můžete mi prosim aspoň zhruba říct, kolik času ji ještě (max.) zbývá? Je to pro nás velice těžká situace. Mockrát děkuji za odpověď
Veronika
Ptáte se, zda je žloutenka, která se rozvinula u Vaší maminky s metastatickým postižením jater, infekční. Také byste ráda věděla, jak dlouho maminka může žít v situaci, kdy není možná onkologická léčba a stav se postupně zhoršuje.

Dobrý den, paní Veroniko,

žloutenka, která se rozvinula u Vaší maminky každopádně infekční není. Je způsobena pokročilým postižením jater zvětšujícími se metastázami a je známkou selhávání jejich funkce. Není způsobená infekcí. Žloutenka většinou předchází dalšímu zhoršování stavu. Pokud játra selžou, což se může stát v příštích dnech, bude maminka více spavá, upadne do kómatu, nebude s Vámi komunikovat až dospěje k selhání dalších životně důležitých orgánů – ledvin, srdce a plic. Nemůžu Vám napsat nic konkrétního, ale nejspíš Vaše maminka před sebou nemá více než několik dnů, maximálně týdnů. To, co bude pro Vaši maminku důležité, je možnost klidného spánku. Očekávejte, že nebude schopna nic jíst, to je v této situaci přirozené a je potřeba to respektovat. Tým domácího hospice se jistě postará o to, aby maminka nijak netrpěla a abyste všichni situaci zvládli co nejlépe.

Přeji Vám mnoho sil do příštích dnů.

S úctou

MUDr. Katarína Vlčková