Maminka má malobuněčný nádor plic, chemoterapie jí ulevila, ale tajně kouří, mrzí mě to. Ubližuje si tím?

Odpověď na dotaz ze dne 13. března 2019 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, moje maminka má malobuněčný nádor plic. Na můj dotaz jste odpovídala již v srpnu 2018. Dignoza nám byla sdělena v 6/2018, poté mamka podstoupila chemoterapii, po které zcela přestala kašlat a byla téměř bez potíží. V listopadu podstoupila preventivní ozařování mozku (10x) s tím, že nyní podstupuje další cyklus chemoterapií. Bohužel mamka celou dobu tajně kouří, nyní opět velmi kašle, ale ani to ji od kouření neodradí. Všem lže, tvrdí že nekouří a na naše domlouvání reaguje tak, že se na nás uráží a tvrdí, že jí kouření neškodí. Je hrozné ji vidět v tomto stavu s cigaretou v ruce. Nemohu to překousnout a moc mě to mrzí. Prosím o sdělení, zda si kouřením ubližuje, nebo zda je to v této fázi nemoci už zbytečné jí přemlouvat, aby nekouřila. Moc mě mrzí, že si neváží toho, že se jí po chemoterapiích ulevilo a vše se zlepšilo. Tím spíš víc kouří.... prosím o radu.... Děkuji Koutová
Koutová
Děláte si velké starosti s maminkou, která podstupuje velmi náročnou léčbu nádoru plic a zároveň se nedokáže vzdát kouření. Na maminku se za to zlobíte a ptáte se, jestli si kouřením i v tomto stádiu nemoci ubližuje, jestli jí to máte vyčítat.

Milá Jano,

nejprve Vám chci Jano poděkovat za upřímnost Vašeho vyznání, za to, že chcete o této Vaší neshodě s maminkou uvažovat. Já ve vašem dotazu cítím i hledání cesty k odstranění toho velkého napětí, které kouřením maminky mezi Vámi vzniká. Vašemu pohledu naprosto rozumím. Je dost možné, že úplně stejné výčitky maminka slyšela mnohokrát od lékařů a určitě nejste jediná, koho by napadlo, že kouření je projevem toho, že si maminka neváží úlevy, kterou jí léčba přináší. Je samozřejmě prokázáno, že rakovina plic souvisí s kouřením a kouření je zásadním rizikovým faktorem, který zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic. To jsou fakta a tvrdá data. Ale zkusme se podívat na člověka, který má svou mnoholetou historii. Má svou osobnost, své zkušenosti, svou duši, svou vůli, své hodnoty, své hranice a své limity, své nedostatky, svůj život, ve kterém ledacos dokázal a něčeho naopak není schopen. Což nemusí znamenat, že není ochoten. Navíc, rakovinou plic onemocněli i lidé, kteří nikdy nekouřili. Kouření bohužel není jediným vyvolavatelem nádoru plic. A i když se zdá celkem logické, že nemocným plicím cigaretový kouř neprospívá, měli bychom také vidět to, že abstinence může dlouholetému kuřákovi přinášet mnoho stresu a potíží. Je pravda, že kouřením si zvyšujeme pravděpodobnost, že onemocníme nádorem plic, ale rozhodně nádor není živený cigaretovým kouřem a neznamená to, že dokud kouříme, tak nádor roste a když přestaneme kouřit, nádor přestane růst. Taková závislost neplatí. Pokud plíce nefungují dobře, tak kouření může zhoršovat dušnost a kašel, ale nádor si už žije svým vlastním životem, nezávisle na tom, jestli nemocný kouří nebo ne. Rozumím tomu, že se zlobíte na cigarety, ale bylo by moc úlevné pro Vás i pro maminku, kdyby se Vám povedlo nezlobit se na ni.

Opravdu si nemyslím, že by si kouřením zkracovala život. Může si ho znepříjemnit, ale pokud jen trochu můžete, zkuste to nechat na ní. Stále je to Vaše maminka, která kouřila a kouří a Vaše výčitky a ani kašel to patrně nezmění. Naopak, přijetí maminky i s jejím kouřením ji může přinést velkou úlevu a zlepšení času, který před sebou má. Možná by bylo také dobré, zdržet se přiřazování dalších významů jejímu kouření. Opravdu to nemusí znamenat, že si něčeho neváží. To, že kouří, znamená, že nedovede bez kouření žít spokojeně, to je vše. A pokud má teď čas, kdy si vlastně může dovolit žít podle svého, je to pro ni dar. Je velmi pravděpodobné, že přijde i chvíle, kdy nebude mít chuť si zapálit. A to bude bohužel známka opravdu velkého zhoršení. Zkuste jí i sobě dopřát radost, že můžete být spolu. Takové, jaké jste, se svými přednostmi i nedostatky. Že díky léčbě dostala čas, kdy může žít život, který je stále její. Bez skrývání a výčitek. Ona je dospělá a jen ona sama cítí, co zvládne a co ne, co ji přináší úlevu a co ji ještě víc zúzkostňuje. Čeho je ochotná se zříct a co si chce ponechat a za jakou cenu. To patří k lidské důstojnosti. Možnost se sami za sebe rozhodnout pro to, co nám něco přináší, často i za cenu, že tím něco jiného ztratíme.

Přeju Vám mnoho sil a krásných dnů.

S úctou

MUDr. Katarína Vlčková