Maminka má karcinom ovarií s metastázami do břicha. Jak zabránit každodenním kolapsům pro nízký tlak?

Odpověď na dotaz ze dne 13. listopadu 2020 zobrazit původní dotaz
Dobry den,maminka je po ca ovaria s mts do dutiny brisni,ma stomii a paliativni peci,je doma.Denne 2-3x kolabuje,ma nizky tlak.Poradite mi,jak tomu zabranit?Choditko ma.Dekuji za laskavost
Marta Hálová
Ptáte se, jak zabránit kolapsům při nízkém tlaku u Vaší maminky, která má karcinom vaječníku s metastázami do dutiny břišní.

Dobrý den, paní Marto,

není úplně jednoduché radit, aniž bych Vaši maminku viděla. Otázka je, zda jsou kolapsy způsobené opravdu nízkým tlakem, nebo jsou důsledkem celkové slabosti. Pokles tlaku pozorujeme u pacientů, kteří v důsledku slabosti tráví většinu času vleže. Krevní tlak se přizpůsobí horizontální poloze a pak každá vertikalizace může činit potíže. U onkologických pacientů v pokročilém stádiu se vyčerpávají rezervy pro adaptaci na zátěž a kolaps může být opravdu způsobený neschopností kardiovaskulárního systému zvýšit tlak při změně polohy a zátěži. Pokud maminka neužívá žádné léky na vysoký tlak, které by se daly vysadit, tak tuto situaci není možno výrazně ovlivnit. Jediné, co může pomoct, je přizpůsobit se tím, že se bude maminka posazovat a stavět pomalu a postupně, případně v situaci, kdy slabost neodezní, nebude vstávat a využije jiné kompenzační pomůcky než chodítka – vozík, toaletní židle. Nejsou žádné léky, které by dokázaly tlak spolehlivě zvýšit. Maminka může zkusit kávu, pokud by si na ní pochutnala.

Je možné, že kolapsy přicházejí i v důsledku celkové slabosti, kterou pokles tlaku ještě více prohloubí. Bohužel, ani v tomto případě není u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním jednoduché řešení. Opět je zapotřebí s prohlubující se slabostí počítat a denní aktivity přizpůsobit aktuálnímu stavu. Je důležité, abyste Vy i maminka věděly, že není ve vašich silách tuto situaci změnit a že pomůcky nejsou projevem slabosti ducha, ale těla. Pro nemocné bývá těžké omezení aktivit přijmout a někdo může přijetí pomůcek považovat za projev vlastního selhání. Je proto zapotřebí nemocnému dát co největší podporu v tom, aby díky pomůckám šetřil síly na to, co je pro něj podstatné a na co pomůcky nejsou. Například být se svými blízkými, moct je vnímat a s nimi mluvit.

Přeji mnoho sil Vám i Vaší mamince.

S úctou

MUDr. Katarína Vlčková