Maminka absolvovala onkologickou léčbu. Přes dobré výsledky je slabá, odmítá pomoc. Co mohu dělat?

Odpověď na dotaz ze dne 16. února 2022 zobrazit původní dotaz
Dobry večer..v prosinci 2020 našli mamince rakovinu IV stadia spinoceluarni karcinom..hlavy a krku dávali ji pul roku zivota, ale po 17 chemoterapiich a 35 ozarkach se stał snad zazrak a nador reagoval na léčbu velmi dobre..v listopadu mela poslední vysetreni kde mela podle doktora paradni výsledky žádné metastazy, krev dobrou a teď ji čeká v březnu magneticka rezonance..problem spociva v tom ze maminka od listopadu prestala jist ,pit ..opravdu jsou to zdibce stravy a piti..co sni ,odmita nutridrinky vitaminy vse ,leky na bolest nebere , protoze rika ze ji nic neboli ale myslime si ze boli jen nam to nerekne asi ze strachu aby si ji nenechali v nemocnici ...bere jen doretu a citalec vazi snad 4o kg ..její psychika neni v pořádku ale nechce ani o tom slyset...je schopna dojit sotva do kuchyne ..sednout si na zidli a trpet, netroufame si vůbec odhadnout co se ji odehrava v hlavě..nechce se koupat nechce nic...odmita veskerou peci od nas od dcer jen chce sedět pak spát ,pak umrit pak že se bude koupat ze bude jist naslibuje hory doly a na druhý den je to samé..vše odmita ...vanu jídlo piti ...člověk se snaží ji dělat radosti vším co by ji pomohlo ale nemá o nic zájem..na vodu říká ble na jídlo také.. ale vždy něco sni ...aby od nas mela klid ... ...nador ma zastaveny ze 60 pr0cent ...jenze nam pripada ze maminka je ještě horší ted nez před léčbou, když ji navrhujeme psychologa, ze ji pomůže posle nás do haje at si tam jdeme sami ...od konce srpna nevysla ven je slaba ma neurozu koncetin když ji nabidneme vozik, choditko prestane s námi komunikovat ze jsme zle a chceme se ji zbavit ..víme že tohleto je kazdodenni trapeni pro ni ale veskerou pomoc odmita...chceme aby jeste nějak dustojne zila...ale ne takový stav jaký ma...moc nás to bolí ze neumime pomoci..věřím že ma strach velký ze se ji to vrátí nebo rozjede..ale nechceme aby to vzdavala tim nejhorším zpusobem..až po jídlo a zanedbavani hygieny..opravdu nevíme si rady .Děkuji
Eva Lipova
Vaše maminka podstoupila náročnou léčbu pokročilého karcinomu v oblasti hlavy a krku. Výsledky léčby byly pro ošetřujícího lékaře překvapivě dobré, přesto se stav maminky zhoršuje. Po ukončení léčby přestává jíst, hubne a velmi slábne. Velmi Vás trápí že i když jí nabízíte pomoc ke zlepšení kvality života, maminka Vaši pomoc vytrvale odmítá a upadá do stále horšího stavu. Moc byste mamince chtěla pomoct, aby to nevzdávala a nechala si pomoct, aby ještě mohla kvalitně žít.

Dobrý den, paní Lipova,

podle Vašich slov vnímám zejména Váš velký smutek z toho, že maminka odmítá pomoc. Vnímáte to jako že se vzdává života, přestože byla léčba úspěšná. Že by se jí mohlo dařit lépe, kdyby chtěla a více se snažila o sebe starat či využít pomoci svých blízkých.

Bohužel nedokážu takto na dálku zhodnotit, jak na tom Vaše maminka reálně z onkologického hlediska je. V medicíně se často setkáváme se situací, kdy léčbou dostáváme dobré laboratorní či jiné výsledky, a přesto se nemocný zhoršuje. Na celkovém stavu se totiž podílí mnoho faktorů a po tak náročné léčbě se můžou projevit více nežádoucí účinky léčby než projevy nemoci, kterou silná léčba může na čas potlačit. Chci tím říct, že přesto, že vám ošetřující lékař řekl, že výsledek léčby je příznivý, nemusí to nutně znamenat, že bude mamince dobře. Určitě by bylo dobré se pobavit s ošetřujícím onkologem, jaký má on sám na situaci názor. Co pro Vaši maminku to příznivé zhodnocení výsledků znamená. Co se z výsledků dá vyvodit pro další průběh nemoci. Já se můžu jen domnívat, co se děje a jak k mamince přistupovat.

Je také možné, že je maminka v depresi a pomohly by jí antidepresiva. Je ale také možné, že přestože léčba nádor potlačila, zároveň maminku velmi vyčerpala a ona sama, i kdyby moc chtěla, nedokáže v sobě najít sílu ke zlepšení kondice. Bohužel, žádným nátlakem nedosáhnete toho, aby maminka překonala své nechutenství a slabost. Určitě by bylo vhodné posoudit, zda se nejedná o depresi, kterou je možné ovlivnit medikací. Pokud je situace daná skutečně tím, že je maminka vyčerpaná, nezbývá než se přizpůsobit tomu, co maminka zvládne a upustit od tlaku na ni. Možná by pomohlo, otevřít s maminkou rozhovor o tom, proč si myslí, že nemůže jíst. Jestli je jí po jídle špatně, nebo jí nic nechutná, nebo prostě nemá hlad. Co si o celé situaci sama myslí, jak se cítí, co by si přála. V situaci, kdy má nemocný pocit, že na něj rodina tlačí, se zvyšuje jeho úzkost, a ještě více se prohlubuje stres, nechutenství a slabost. Ve velké úzkosti a pocitu opuštěnosti pak žijí nemocní, kteří cítí od rodiny zklamání a výčitku. Když na ně klademe zodpovědnost za to, že slábnou, protože nechtějí jíst. Bohužel je to u onkologických pacientů v naprosté většině tak, že nedokážou zpracovat stravu právě proto, že jsou velmi slabí a proto nemají ani hlad ani chuť k jídlu.

Bohužel Vám nedokážu poradit zcela konkrétně, protože neznám dostatek podrobností a zejména neznám Vaši maminku. Sdílím spíš jen svou úvahu nad tím, co mám k dispozici. Určitě by bylo dobré, poradit se s jejím onkologem či praktickým lékařem.

Přeji Vám hodně síly a mamince co nejklidnější čas.

S úctou,

MUDr. Katarína Vlčková