Mamince léčili cirhózu jater, po čase na CT zjistili, že se jedná o rakovinu vaječníků. V květnu maminka zemřela. Proč ji neoperovali?

Dobrý den, paní Lenko.

Vážím si Vaší důvěry. Před 2 týdny Vám zemřela maminka. Dovolte mi vyjádřit Vám upřímnou soustrast. Představuji si, co asi zažíváte – šok, zklamání, lítost, smutek a prázdno. Z toho, co píšete, se zdá, že lékaři stanovili nesprávnou diagnózu – přirozeně Vás musejí napadat myšlenky, jaké by to bylo, kdyby ji léčili „správně“, a můžete zažívat hněv, pocity bezmoci, křivdy a nespravedlnosti. Vůči smrti, vůči lékařům, vůči nespravedlnosti života. Zůstává nezodpovězená otázka: Proč? Proč zrovna Vaše maminka? Kde se stala chyba? Proč se to stalo? Tyto otázky a prožitky jsou zcela přirozené. Možná hledáte novou vnitřní rovnováhu, hledáte způsob, jak se naučit žít s tím, že tu maminka není a že na některá Proč? zatím nemáte odpověď. Možná zvažujete i žalobu nebo jiné právní kroky vůči nemocnici, která maminku léčila. Na některé informace ohledně práv pacientů a pozůstalých Vám může odpovědět web www.ferovanemocnice.cz. Doporučuji rozhodnutí o žalobě nechat „uležet“ – abyste pod vlivem emocí neudělali kroky, kterých byste později litovali. Přemýšlíte-li nad tím, že byste se někdy výhledově obrátila na odborníka, je to samozřejmě možné. Možná by Vám mohl být k užitku psycholog, terapeut či duchovní ve Vašem okolí. Je možné se také setkat s dalšími pozůstalými v Klubu Podvečer. Paní Lenko, držím Vám palce, abyste dokázala dobře projít cestou truchlení a na konci našla novou rovnováhu. Kéž máte podporu od Vašich blízkých i potřebnou oporu sama v sobě. Budu na Vás myslet.

Petra Hálková