Mamince i přes dlouhou léčbu rakoviny nemoc postoupila dál. Proč se nepodařilo i s pokročilým onemocněním prodloužit jí život?

Odpověď na dotaz ze dne 28. března 2022 zobrazit původní dotaz
Moje maminka se léčila dvanáct let s rakovinou prsu, dostávala radioterapii, biologickou léčbu, léky. Pak mamince rakovina metastszovalabdo kosti, letos i do jater i plic. Předána byla do hospice. Proč se už nedalo prodloužit život mamince i s tímto pokročilým onemocnění? Maminka i zhubla, trápil ji kašel a výpotek z plic, měla hrudní dren.
Iveta Musilova
Vaše maminka se léčila dvanáct let s rakovinou prsu. Prošla radioterapií, biologickou léčbou, užívala léky, nemoc přesto postoupila dál a byla předána do hospice. Maminka zhubla, trápil ji kašel a výpotek z plic. Ptáte se, proč se nedalo prodloužit život v pokročilém stadiu onemocnění.

Milá paní Musilová,

je mi moc líto, že Vaše maminka zemřela. Přes všechny pokroky v medicíně a přes všechnu snahu onkologů stále velká část pacientů léčených pro rakovinu své nemoci podlehne.

A přestože právě u karcinomu prsu existuje velké množství léčebných možností, ze kterých jistě ošetřující lékaři zvolili ty nejvhodnější pro konkrétní daný typ nádoru, a maminka je po dvanáct let statečně absolvovala, stejně nakonec přestala choroba na podávanou léčbu reagovat, rozšířila se postupně do dalších orgánů a maminku nakonec zahubila.

Ukončení onkologické léčby a předání do hospicové péče se většinou děje ve chvíli, kdy je již nemocný příliš vyčerpaný, aby mohl další léčbu snášet, nebo v okamžiku, kdy je zjevné, že tato léčba již nepomáhá a spíše pacienta zatěžuje svými nežádoucími účinky. Někdy se také rozhodne nemocný sám, že už se např. na pokračování chemoterapie necítí a chce spíše léčbu zaměřenou na tišení nepříjemných symptomů a maximální komfort.

Samozřejmě nevím, jak tomu bylo konkrétně v příběhu Vaší maminky, ale věřím, že měla moudrého ošetřujícího lékaře, který ji léčil, dokud byla léčba účinná a smysluplná a v pravý čas potom předal do hospice, aby bylo o ni postaráno co nejlépe v samém závěru života, kdy už bylo jasné, že onkologická léčba nefunguje, ale o to více bylo třeba řešit bolesti, kašel, dušnost a další obtíže.

Rozumím tomu, že je Vám smutno a přála byste si, aby tu s Vámi maminka mohla být déle, to je pochopitelné. Myslím na Vás a doufám, že ta největší bolest časem poleví a budete schopna se radovat a vzpomínat na hezké okamžiky strávené společně s maminkou.

S úctou

MUDr. Kateřina Menčíková