Máme blízkého ve vigilním stavu a doktor doporučil přinést věci z domova. Může nás vidět nebo slyšet?

Ptáte se nás, jak a zda vůbec vnímá člověk ve vigilním kómatu a jak poznáte, že se jeho stav lepší. 

Dobrý den,

vigilní kóma neboli stav bdělého bezvědomí nebo vegetativní stav je velmi těžká situace jak pro pacienta, tak pro jeho blízké. Matoucí pro všechny je, že nemocný je bdělý – má otevřené oči, můžeme i vidět pohyby očí, aniž si však uvědomuje sebe a své okolí. Není schopen zareagovat na oslovení či dotyk nebo přítomnost jiných osob. Střídají se cykly bdění a spánku, nemocný může zívat a působit tak, že tu s námi plně je. Část těchto pacientů zřejmě může vnímat zvuky nebo hlasy, i když to nedokáží projevit navenek. Proto se doporučuje mluvit na pacienta, oslovovat ho jménem, říkat mu, kdo u něj je, co se děje, povídat mu běžné věci. Také se doporučuje pozitivní stimulace např. známými hlasy, doteky, hudbou nebo vůněmi. Proto je doporučováno donést fotografie rodiny, kamarádů, domácích mazlíčků, oblíbených míst nebo nějakou věc, kterou měl nemocný rád.

A jak lze poznat zlepšení – objeví se cílená reakce na hlas, oslovení nebo dotek. Můžete zaznamenat cílený pohyb rukou, mrknutí na výzvu nebo změnu chování v přítomnosti blízkého. Bohužel tyto reakce snadno zaměníme za necílené reakce. Lékaři tyto změny zaznamenávají a dle potřeby mohou doplňovat různá vyšetření. Někdy se stav může zlepšit po týdnech či po měsících. Trpělivost je zde důležitá, zároveň velká míra dlouhou dobu trvající nejistoty může být téměř neúnosná. 

Přeji vám hodně sil a trpělivosti v této složité situaci.

S pozdravem

Irena Závadová