Mám rakovinu ve čtvrtém stádiu, dostávám paliativní léčbu. Můžu být dalších 9 let naživu?
Dobrý den, Markéto,
bohužel Vám nedokážu odpovědět jednoduše ano nebo ne. Bohužel je čtvrté stádium rakoviny nejméně příznivé. Znamená to, že již v době diagnózy jsou metastázy v lymfatických uzlinách i ve vzdálených orgánech, což by mohlo být to žebro. Pozitivita HER 2 také zhoršuje prognózu, respektive se objevuje u rychle a invazivně rostoucích nádorů, které častěji a časněji recidivují (i na léčbě nebo po ní se vracejí). Navíc to, že dostáváte paliativní léčbu, znamená, že se od ní neočekává vyléčení, ale zpomalení postupu nemoci a předcházení komplikací.
Časová prognóza se z těchto údajů skutečně nedá odhadnout. Příznivým faktorem je to, že dobře snášíte léčbu a že dle PET/CT nádorová ložiska na léčbu reagují zmenšováním. Jak dlouho se podaří nemoc udržet na uzdě, Vám nedokážu říct. Z mé zkušenosti bych se obávala, že 9 let je příliš dlouhá doba u tak pokročilého onemocnění, ale nejsem onkolog a necítím se v tomto oboru dost vzdělaná na to, abych Vám dokázala říct, zda je možné, že máte před sebou 9 let.
Bylo by dobré, kdybyste dokázala toto téma otevřít s Vašim ošetřujícím onkologem. Možná Vám dnes také neodpoví, ale můžete se zkusit s ním domluvit, pokud je to pro Vás důležité, že by Vám v situaci, kdy by se dalo předpokládat, že se léčbě nedaří a že se Váš čas krátí, dal vědět, abyste si mohla naplánovat to, co je pro Vás důležité, co potřebujete stihnout. Určitě je Váš čas s dcerou velmi ohrožen, ale je dost možné, že s Vaším přístupem si stihnete říct a předat mnohem víc, než mnoho těch, kteří žijí s pocitem, že jejich čas je neomezený. Vím, že to není útěcha.
Bohužel Vám asi nikdo neřekne, kolik Vánoc máte se svou dcerou před sebou. Neznamená to však, že byste měla na sebe teď klást velké nároky a dávat si velké cíle. Ani to neznamená, že se musíte radovat z každého dne a nemá Vám záležet na malichernostech. Naopak, důležité je úplně vše, co prožíváte a cítíte, včetně smutku a zloby. Je důležité vše, co si přejete a nepřejete, co děláte či neděláte, co se Vám líbí či nelíbí.
Nevím, zda máte někoho, s kým můžete mluvit o tom, co prožíváte. Prostor ke sdílení i hledání toho, co můžete ve vztahu k dceři teď udělat, Vám může poskytnout terapeut, např. některý z psychoonkologů, můžete se také obrátit na linku Amélie pro onkologicky nemocné.
Přeju Vám mnoho dobrého a krásného do příštích měsíců a pokud možno let. Kéž dokáže vaše srdce žít a prožít kromě smutku a obav z budoucího i radost a štěstí ze všeho, co máte a dostáváte. A kéž toho není málo.
S velkou úctou,
MUDr. Katarína Vlčková