Mám rakovinu ve čtvrtém stádiu, dostávám paliativní léčbu. Můžu být dalších 9 let naživu?

Odpověď na dotaz ze dne 26. srpna 2019 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, mám rakovinu ve čtvrtém stadiu. Jedna se o karcinom prsu HER 2 pozitivní s metastazou v sedmém zebru. Aktuálně prochazim procesem chemoterapii a biologické léčby. Nemám žádné vedlejší účinky, cítím se dobře. Po vyšetření na pet-ct se objevily uzliny v trislech (neznáma etiologie), ostatní nález je ve výrazně regresi. Onkomarkry se znormalizovaly. Se započatou léčbou tedy pokračuji dal... Nicméně je to léčba paliativni... A moje otázka zní: Myslíte, ze je možné, abych byla ještě 9 let naživu? Jak moc je to pravdepodobne? Moc bych se chtěla dožít alespoň absolvování základní školy moji dcery.
Marketa
Podstupujete paliativní léčbu rakoviny prsu HER 2 pozitivního, ve čtvrtém stádiu, konkrétně chemoterapii a biologickou léčbu. Ptáte se, zda je možné, že budete s touto nemocí žít alespoň 9 let, když se nyní zdá, že je léčba úspěšná, tedy nádorové markery klesly a kromě nových ložisek v tříselných uzlinách je nález na PET/CT příznivý.

Dobrý den, Markéto,

bohužel Vám nedokážu odpovědět jednoduše ano nebo ne. Bohužel je čtvrté stádium rakoviny nejméně příznivé. Znamená to, že již v době diagnózy jsou metastázy v lymfatických uzlinách i ve vzdálených orgánech, což by mohlo být to žebro. Pozitivita HER 2 také zhoršuje prognózu, respektive se objevuje u rychle a invazivně rostoucích nádorů, které častěji a časněji recidivují (i na léčbě nebo po ní se vracejí). Navíc to, že dostáváte paliativní léčbu, znamená, že se od ní neočekává vyléčení, ale zpomalení postupu nemoci a předcházení komplikací.

Časová prognóza se z těchto údajů skutečně nedá odhadnout. Příznivým faktorem je to, že dobře snášíte léčbu a že dle PET/CT nádorová ložiska na léčbu reagují zmenšováním. Jak dlouho se podaří nemoc udržet na uzdě, Vám nedokážu říct. Z mé zkušenosti bych se obávala, že 9 let je příliš dlouhá doba u tak pokročilého onemocnění, ale nejsem onkolog a necítím se v tomto oboru dost vzdělaná na to, abych Vám dokázala říct, zda je možné, že máte před sebou 9 let.

Bylo by dobré, kdybyste dokázala toto téma otevřít s Vašim ošetřujícím onkologem. Možná Vám dnes také neodpoví, ale můžete se zkusit s ním domluvit, pokud je to pro Vás důležité, že by Vám v situaci, kdy by se dalo předpokládat, že se léčbě nedaří a že se Váš čas krátí, dal vědět, abyste si mohla naplánovat to, co je pro Vás důležité, co potřebujete stihnout. Určitě je Váš čas s dcerou velmi ohrožen, ale je dost možné, že s Vaším přístupem si stihnete říct a předat mnohem víc, než mnoho těch, kteří žijí s pocitem, že jejich čas je neomezený. Vím, že to není útěcha.

Bohužel Vám asi nikdo neřekne, kolik Vánoc máte se svou dcerou před sebou. Neznamená to však, že byste měla na sebe teď klást velké nároky a dávat si velké cíle. Ani to neznamená, že se musíte radovat z každého dne a nemá Vám záležet na malichernostech. Naopak, důležité je úplně vše, co prožíváte a cítíte, včetně smutku a zloby. Je důležité vše, co si přejete a nepřejete, co děláte či neděláte, co se Vám líbí či nelíbí.

Nevím, zda máte někoho, s kým můžete mluvit o tom, co prožíváte. Prostor ke sdílení i hledání toho, co můžete ve vztahu k dceři teď udělat, Vám může poskytnout terapeut, např. některý z psychoonkologů, můžete se také obrátit na linku Amélie pro onkologicky nemocné.

Přeju Vám mnoho dobrého a krásného do příštích měsíců a pokud možno let. Kéž dokáže vaše srdce žít a prožít kromě smutku a obav z budoucího i radost a štěstí ze všeho, co máte a dostáváte. A kéž toho není málo.

S velkou úctou,

MUDr. Katarína Vlčková