Mám rakovinu a glaukom, živím rodinu, bojuji, ale jsem unavený a zoufalý. Jak dál?

Odpověď na dotaz ze dne 22. 5. 2017 zobrazit původní dotaz

Dobrý den. Jsem 45 letý muž s rakovinou tlustého střeva a jícnu. Navíc dlouhodobým glaukomem s prakticky slepým pravým okem. Jsem 10 let ženatý, starám se o nevlastního syna. 5 let pracuji jako taxikář. Nevím už jak dál. Pro okolí se snažím vypadat vyrovnaně, bojuji s tím jak můžu, ale už to moc nedávám. Čím dál častěji si říkám, že smrt by vše vyřešila. Jsem často strašně unavený, přesto musím každou noc pracovat, abych uživil rodinu. Manželka je pro mě oporou a nechci jí ublížit. Jsem zoufalý. Nevím o nikom, komu bych mohl říct o všem jak se cítím. Paradoxně jsem si po onkologické diagnóze řekl, že je to lepší než slepota, se kterou jsem se nesmířil od 18 let, kdy mi diagnózu glaukomu řekli.
Sex už nemám. Resp. manželku uspokojím jinak, ale sám nejsem schopen a také mne to nijak nepozvedne. Jsem prostě čím dál víc na dně... Jsem z Hradce Králové. Nečekám radu. Spíš už jen nevím komu se svěřit... Petr Moudr

Petr Moudr

Petře,

působíte na mne jako rovný a schopný chlap, s kterým se život vůbec nemazlí. Jste silný a jste bojovník, děláte co můžete, možná ještě kus navíc. Nikdo ale nemá sil neomezeně, nikdo. Píšete, že jste zoufalý. A kdo by nebyl. Je od Vás férové, že i v takové situaci myslíte na ty okolo sebe, abyste neublížil, nezatížil. Ano, jsou situace, kdy je zřejmé, že smrt bude řešením. Musí to ale být smrt, která přijde sama, aby to bylo dobré řešení, které nikoho nezatíží. Bojujte dál. Co se týče sexu, ten ztrácí v takové životní situaci svou přitažlivost, to je normální, takhle to je. Píšete, že manželka je Vám oporou, možná se tedy před ní nemusíte zas tolik stydět za svou slabost a možná by i jí pomohla Vaše trochu větší otevřenost, ale to si zvažte sám.
Děkuju Vám jménem Cesty domů za Vaši důvěru svěřit se alespoň nám.

Máte můj obdiv.

Jiří Černý

Dotaz zodpovídá

Mgr. Jiří Černý

Mgr. Jiří Černý

psychoterapeut

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz