Mám pocit prázdnoty po smrti dědy. Jak se s tím vyrovnat?

Dobrý den Karolíno,

díky za Vaši důvěru a dotaz. Podívejte, dva roky, to už je čas "tak akorát", aby se člověk přece jen s odchodem prarodiče trochu srovnal. Vám se to nějak nedaří, přetrvává pocit prázdnoty, kterého se chcete zbavit. Napadá mne jediné. Zkuste se ptát sebe samé, co Vám tahle situace a Váš stav chce říct? Co všechno Vám vlastně s dědou odešlo? Čím by chtěla a potřebovala být ta Vámi stále pociťovaná prázdnota naplněná? Co Vám vlastně ještě kromě dědy chybí? Co Vám dával, co nemáte? Co postrádáte?

Možná, že na tyhle otázky nemusíte být sama, zkuste hledat odpovědi s někým důvěryhodným, koho znáte a komu důvěřujete. Možná by Vám mohl pomoci někdo v psychologické poradně, psychoterapeut, duchovní. Nevím, tohle si zvažte sama, ale nemohu se zbavit dojmu, že Vám ta Vaše situace chce něco sdělit. A jakmile alespoň trochu porozumíte a zareagujete na poznané, nejspíš by se ten pocit prázdnoty mohl začít vytrácet, protože splnil svůj účel.

Přeji Vám hodně štěstí při hledání odpovědí a i jinak, tak nějak vůbec v celém životě.

Váš * Jiří Černý*