Mám panický strach ze smrti

Odpověď na dotaz ze dne 11. srpna 2007 zobrazit původní dotaz
Dobrý den.Věřím že otázku stejnou jako mám já má i spousta jiných lidí.V mém případě se však jedná o panickou hrůzu.Mám strach ze smrti protože si myslím že po není už nic. Stejně jako před ní člověk nic nevnímá pak už taky ne.Bohužel jsem nevěřící a o to je to pro mě těžší. Kdybych věřila v Boha, věřila bych že po smrti něco je, ale takhle... Stavy úzkosti a absolutní beznaděje se studeným potem a bušícím srdcem mám už od smrti mé prababičky.V té době mi bylo asi 9 let. Před měsícem mi zemřel děda a to se vše ještě zhoršilo. Věřím že potřebuji pomoc, protože sama se toho nedokáži zbavit. Děkuji za odpověď.
Zuzana
Píšete o své panické hrůze ze smrti, protože si myslíte, že po ní už nic není. Od smrti prababičky si to představujete a objevují se u Vás stavy úzkosti a beznaděje. Vše se umocnilo po nedávném úmrtí Vašeho dědy. Hledáte pomoc, jak tyto stavy řešit.

Vážená Zuzano,

opravdu nejste sama, kdo prožívá v souvislosti s představou smrti úzkost. Podobné dotazy můžete najít i v naší internetové poradně.

Ačkoliv specifikujete, že Vás děsí, že po smrti člověk již nic nevnímá, přesto ještě přesně nerozumím, co to pro Vás znamená, že „po ní není už nic“. Třeba se obáváte definitivnosti, nebo ztráty své tělesné schránky, nebo ztráty  kontroly. Bohužel zde není prostor proto, abychom podrobně zkoumaly, co Vás přesně zúzkostňuje. Doporučuji Vám proto vyhledat odborníka – psychoterapeuta nebo psychologa, abyste se mohla s jeho pomocí přiblížit svému strachu, zbavit se úzkostných příznaků, zpracovat úmrtí prababičky i dědy, najít opory v životě, které Vám umožní žít i s nejistotou, která k našemu životu přirozeně patří.

Zuzano, právě smrt dává našemu životu jeho jedinečnost, neopakovatelnost a je výzvou k odpovědnému zacházení se sebou i se světem kolem nás. I Vám přeji Vám hodně odvahy a síly ke spoléhání se na sebe a k unesení této zodpovědnosti.

S pozdravem
Tereza Soukupová