Mám má rakovinu ve čtvrtém stadiu. Rozhoduji se, jestli to říct tátovi.
Dobrý den.Vůbec nevím jak říct svému tátovi,že maminka má rakovinu ve čtvrtém stádiu.Sama s tou zprávou bojuju ,snažím se to zvládnout,ale prostě to nejde.A ještě to musím říct tátovi.Mamka leží v LDN,se zlomeninou pánve a k tomu ta její diagnóza.Nechtěla abysme to tátovi i říkali,ale myslím si že by to měl vědět.Jenže má nemocné srdce,špatně se mu dýchá,musí mít inhalátor,tak opravdu nevím jak mu to říct.Nebo neříct.Opravdu nevím,Děkuji.
Dobrý den, Ivet,
rád bych Vás podpořil, abyste se řídila svým srdcem a svým citem. Zvažte, jestli o tom ještě nepromluvit s mámou. Můžete, nemusíte. Nejde jen o to, zda tátovi říct o nemoci, nebo ne. Zrovna tak jde o to kdy a jak říct. Další věc je, jestli by si i on přál mít více informací.
Máte je oba ráda, znáte je celý život. Myslíte si, že by to táta měl vědět. Jestli je to tak, určitě přijde ta pravá chvíle a Vy ji určitě poznáte. A jak to říct? Tak, jak to půjde, nebojte se. Nebojte se slov, nebojte se projevů smutku, nebojte se pláče, nebojte se objetí. Buďte sama sebou a všechno v té chvíli bude v pořádku. Ale možná, že ta příležitost nepřijde. Možná to má být jinak a pak to bude jinak. A i tak to bude dobře. Důvěřujte, to je vlastně to hlavní, co jsem Vám chtěl říct.
Váš
Jiří Černý
P.S.: Pro inspiraci pro citlivé rozhovory můžete využít stránku, která se věnuje komunikaci v rodině.
Dotaz zodpovídá
