Má kamarádce před dvěma dny zemřel při autonehodě manžel a jediný syn. Jak jí mohu pomoci?
Dobrý den, před dvěma dny má kamarádka při automobilové nehodě přišla o manžela i jediného syna. Ráda bych jí v této těžké situaci nějak pomohla, ale nevím moc jak na to. Co jí pomůže? Telefonovala jsem jí a vyjádřila lítost, ale nevím, jestli je něco takového co platné. A až se s ní setkám osobně, o čem si s ní budu povídat? Vždyť všechno, co pro ni bylo důležité je teď pryč.Vím že přesný recept není a všechno chce čas, ale zdá se mi že tohle ani čas zahojit nemůže. I já kvůli její ztrátě pláču a nevím, jestli jí tím nebudu jen více ubližovat. Můžete mi poradit? děkuji
Vážená paní Jano,
děkuji Vám za Váš dotaz. Je zřejmé, že Vám situace Vaší kamarádky není lhostejná a že jí chcete být na blízku i v takovémto bolestném období. Již to, že jste jí zavolala a vyjádřila svoji účast, je podle mých zkušeností velikou pomocí. Pozůstalí lidé mi opakovaně říkají, jak je pro ně těžké, když okolí o jejich ztrátě nemluví, když kolegové či přátelé dělají „jako že se nic nestalo.“ Většinou je přehlížení a nejistota druhých uzavírá a hůře se jim pak s úmrtím blízkého člověka vyrovnává. V době, kdy se potřebují o někoho opřít, nemají o koho.
Z Vašich vět mi zaznívá bezmoc a beznaděj, stejně jako asi právě prožívá Vaše kamarádka. Pokud jí budete chtít pomoci, zkuste jí nabídnout společné chvíle, zkuste společně najít to, co by pro ní mohlo být i přes tak velikou ztrátu důležité. Pravděpodobně to nebude jednoduché a jistě to bude vyžadovat čas. Svého pláče se nelekejte, myslím, že jím neublížíte. Spíše dáte najevo svoji účast, pochopení a bolest, kterou možná také cítíte. Podrobnější „návod“ nebo spíš návrhy, jak být Vaší kamarádce oporou, najdete i na tomto portálu v části Jak být nablízku pozůstalým.
Přeji Vám hodně sil, trpělivosti a optimismu.
S pozdravem
Tereza Soukupová
Dotaz zodpovídá
