Když někdo přirozeně umírá, prochází klinickou smrtí? Co mám dělat, když se bojím špatného umírání a nechci se tím zabývat?

Odpověď na dotaz ze dne 9. června 2014 zobrazit původní dotaz
dobrý den. Mám na vás dotaz? Je to takové ošemetné téma. Když někdo přirozeně umírá může procházet klinickou smrtí a nebo jen u lidí.kteří jsou po nějakém traumatu? Mám strach,že bych prodělávala špatný zážitek,ale pak je to asi jedno.protože stejnak zemřu,ale za živa mě to dost obtěžuje.A nechci se tím zabývat? Děkuji
Věra

Dobrý den, Věro,

problematika klinické smrti, která Vás zajímá, se týká krátkého okamžiku, kdy člověk vykazuje známky smrti, obvykle to tak vnímá i jeho psychika, ale z rozličných důvodů pak pokračuje jeho život dál. Tedy při smrti může cítit pravděpodobně podobné věci, ale jeho život tím končí, nedochází k „návratu“.

Vzhledem k Vašim otázkám, které se opakovaně vracejí k tématu smrti a umírání, mi připadá, že by Vám možná mohlo pomoci vyhledat odborníka – psychoterapeuta, který by se s Vámi cíleně těmto otázkám věnoval. Psala jste, že Vás dost obtěžuje myslet na problematiku spojenou se smrtí. Vždy je nepříjemné, máme-li stále se vracející myšlenky, které nám překážejí ve spokojeném prožívání ostatních záležitostí. Ze zkušenosti vím, že zaměření se na tato témata v odborné péči přináší úlevu a zlepšení kvality života.

Zuzana Vondřichová