Je naděje, když po operaci selhávají játra?

Dobrý den, velice Vám děkuji za vaší odpověď. Nyní už opět máme nějaké správy ale bohužel ne příjemné. Lékaři nám nyní povídají že tatínkovi odcházejí játra a že je cela žlutý mam strach z toho nejhoršího a vůbec netuším co mam dělat a jak celou věc vnímat ale pořád věřím zázrak. Prý díky játrům nemá krevní destičky které mu sice co chvilku dávají ale hnedka mizí. Přeci musí existovat nějaký lék na ty játra. Tatínek bojuje to vím jistě protože nám i paní doktorka tatínka povídá že by byl už probuzenej ale díky játrům tomu tak není a transplantaci jater by prý nepřežil. Kdyby aspoň malá kapička existovala co by ty játra probudila aby začali opět fungovat a nebo kdyby se tak rapidně nehoršili tak by bylo líp aspoň to nám povídá tatínkova lékařka. Paní doktorko velice vám děkuji za odpověď a vážím si jí.. S pozdravem

Shrnutí dotazu

Píšete o horšícím se zdravotním stavu tatínka, kterému po těžké operaci začínají selhávat játra, a voláte po trošce naděje.

Odpověď na dotaz

Milý Martine,

věřte mi, prosím, že je pro mě velmi obtížené psát pravdivě, a přitom tu jiskřičku naděje, která opravdu umírá poslední, nezhasit. Selhání jater u kriticky nemocného představuje bohužel další komplikaci. Snížený počet krevních destiček je dalším nepříznivým znamením. Obávám se, že tatínek nemá velkou naději na úzdravu. Chápu, že je velmi obtížné přijmout vážnou nemoc někoho, koho máme rádi, a smířit se s představou, že tu s námi třeba nebude. To, že na tatínka myslíte takto intenzivně a máte o něj tak velký strach, znamená především, že máte s tatínkem velmi pěkný vztah. I když tatínek není při vědomí, jistě nějak ví, že jste stále s ním a že kdyby to bylo jen trochu ve Vašich silách, udělal byste všechno pro záchranu jeho zdraví i života. Někdy ale zůstáváme tváří v tvář těžké situaci bezmocní a přesto, že bychom rádi, nemůžeme dělat nic jiného, než třeba myslet na milovanou osobu. Život před nás občas klade překážky, se kterými si neumíme dobře poradit  a některé opravdu vyřešit nelze - těžká nemoc jistě patří k takovým. Myslete na tatínka, jste-li věřící pomodlete se za něj, nebo byste třeba mohli požádat zdravotnický personál, aby dovolili položit tatínkovi nějakou jeho oblíbenou věc na stolek vedle postele nebo mu pustit hudbu, kterou má rád (samozřejmě pokud to dovolí provoz na oddělení ARO). A nebojte se podělit se se svými obavami  a přáními s ostatními členy rodiny nebo s přáteli. Sdílená starost se vždycky lépe snáší.

Milý Martine, přeji Vám mnoho sil, odvahy a také naděje,

MUDr. Irena Závadová

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843