Je mi deset let a babička zemřela. Je tu brek a lítost. Co mám dělat?
Shrnutí dotazu
Odpověď na dotaz
Ahoj Áňo,
je mi líto, že Ti zemřela babička. Když nám někdo blízký zemře, často cítíme lítost, pláčeme. Přišla jsi taky o oslavu. To může také hodně mrzet. Ptáš se, co dělat. Chci Ti říct, že je normální být smutná a že to asi ještě nějakou dobu potrvá. Dají se dělat různé věci. Můžeš vzpomínat na babičku, sama nebo s někým dalším. Můžeš jako vzpomínku na ni zapálit svíčku (doma, na hřbitově), prohlížet si fotky, popovídat si s někým o tom, co jsi s babičkou zažila, jaká byla. Je normální, že když nám někdo umře, děláme dál ty věci jako obvykle. A někdy vzpomínáme nebo pláčeme. Můžeš říct někomu, komu věříš, že je ti smutno. Můžeš (pokud budeš chtít) domluvit s rodiči, jestli bys mohla mít oslavu někdy jindy. Pokud bys chtěla s někým mluvit a nevíš s kým, můžeš se ozvat na Linku bezpečí. Tam pracujou lidi, kteří umí vyslechnout. Můžou tam volat všechny děti a mladí lidi, které něco trápí. Můžete společně vymyslet, co by mohlo pomoct. Pokud se ti nechce volat, můžeš se jim ozvat také přes chat.
Přeju Ti, ať můžeš vzpomínat na babičku, jak potřebuješ.
Barbora Váchová
