Je etické a profesionální sdělovat diagnózu na základě domněnek?
Shrnutí dotazu
Odpověď na dotaz
Vážená paní Jano,
je mi líto, že se trápíte po tatínkově úmrtí hořkostí nad tím, jak vše probíhalo. Úmrtí milovaného člověka je vždy nesmírně bolestné a nutně nás staví před mnoho otázek, na které často ani nelze najít jednoduchou odpověď. Vyvolává otázky viny a téměř vždy nás nutí hledat, co mohlo být jinak.
V dneší době je za neetické považováno neinformovat nemocného, který si informace přál. Dřívější praxe, kdy informace o závažných nemocech sdělovali lékaři příbuzným za zády nemocného, je zcela nepřijatelná. Bohužel však ještě mnohdy častá. Jiná je situace, když si nemocný nepřeje o své nemoci vědět. Pak ovšem zdravotníci musejí mít určenu osobu, které potřebné věci mohou sdělit. Jistě máte pravdu v tom, že sdělovat takové závažné informace musí lékař vždy velmi citlivě, na rozhovor musí být nemocný i lékař připraveni.
Podrobnější odpověď je obtížná, protože neznám podrobnosti tatínkovy nemoci, nevím přesně, proč byla operace navržena, zda šlo o operaci plánovanou nebo akutní, kolik bylo tatínkovi let, jaký byl jeho celkový zdravotní stav, jakými dalšími nemocemi trpěl, co přesně vedlo k jeho úmrtí. Všechny tyto údaje mohou ovlivnit postup lékaře. V případě Vašeho tatínka by bylo důležité vědět, co přesně vedlo lékaře k návrhu operace - jen málokdy se k operačnímu výkonu na střevu přistupuje čistě proto, aby byl vyloučen nádor. Obvykle je více než jisté, že nemocný nádor má a operace je indikována k jeho odstranění a ke zjištění rozsahu postižení třeba právě mízních uzlin. Někdy jsou uzliny zvětšené a to bývá obvykle známka metastatického postižení. To, že jsou uzliny negativní (to znamená, že nádorový rozsev nebyl potvrzen), neznamená, že nádor není přítomen v původně operované oblasti. Pochopitelně je možné, že operace byla doporučena z jiného důvodu, bylo určité podezření na nádorové onemocnění, ale to nebylo nakonec vyšetřením odoperovaného vzorku potvrzeno. Také se dnes ukazuje, že neplatí jednoznačně představa, že Ti, kdo s nemocí více bojují, přežívají déle než nemocní, kteří se takzvaně vzdají.
Pokud byste chtěla, můžete požádat operatéra o rozhovor a tyto otázky mu položit - jaká byla tatínkova nemoc, proč byl operován, nač vlastně zemřel. Neměl by Vás odmítnout.
Přeji Vám, abyste našla klid, který po tatínkově úmrtí hledáte.
S pozdravem,
MUDr. Irena Závadová