Jak se mám ptát lékaře? Měl by u toho být nemocný manžel?

Dobrý den,

rozumím Vaší otázce a považuji ji za nesmírně důležitou. Lékaři velmi neradi sdělují informace o prognóze - to má dva důvody: jednak je to neznalost dobrých komunikačních technik a tím pádem obava z toho, že to nezvládnou dobře, že taková komunikace bude nabitá emocemi, se kterými si neporadí, a rozhovor spíše nemocnému a rodině uškodí. Druhý důvod je ten, že prognóza se stanovuje velmi obtížně. Obvykle, je-li delší nežli půl roku, jsou odhady skutečně velmi, velmi nepřesné. Jsme tady závislí na statistice, která je dobrá ve velkých číslech, ale u jednotlivce selhává. Teprve, když se stav nemocného horší a lze jej počítat na týdny nebo dokonce dny, odhady se zpřesňují. A my se z podobných důvodů bojíme zeptat. Ze zkušennosti ale vím, že je mnohem horší ten pověstný bubák ve tmě, kterého nevidím a má fantazie ho děsivě zkresluje. Jakmile se trochu rozsvítí, věci naberou konkrétních obrysů, obvykle víme nebo tušíme, o co jde, co se asi děje a co máme v tu chvíli nejlépe dělat.

Neobávejte se lékaři položit přímou otázku - kolik času má manžel před sebou. Zkuste lékaři vysvětlit, proč je pro Vás taková informace důležitá. Někdo potřebuje šetřit síly a správně si je rozložit v čase, jiný potřebuje zařídit mnoho praktických věcí, jiný zase musí plánovat dovolené a různé zástupy. Takové vysvětlení může být pro lékaře srozumitelné. A v určitých chvílích může být důležité vědomí, že trápení našeho milovaného blízkého se chýlí ke konci.

Pokud jde o přítomnost manžela, pak záleží na něm i na Vás. Pokud jste vše zařizovali společně, pak bych se nebála otevřené komunikace a citlivě bych se zkusila zeptat, zda chce být takovému rozhovoru přítomen. Můžete se s manželem domluvit, jaké informace a v jakém rozsahu jsou pro něj důležité. Někdo nechce informace vůbec, jiný jen rámcové a někdo chce znát všechny podrobnosti. I tak je ale dobré, aby měl nemocný někoho, komu důvěřuje a kdo může za něj mluvit ve chvíli, kdy je samotný nemocný příliš slabý.

Přeji Vám, abyste vše společnými silami zvládli a našli obyčejné lidské pochopení.

S úctou

MUDr. Irena Závadová