Jak řešit vyčerpávající situaci při péči o velmi nemocnou ležící babičku?
dobrý den, Máme doma v péči babičku, které je 72 let,celý život pracovala ve zdravotnictví, byla to bezvadná ženská, která neměla vůbec jednoduchej život, ale vždy se snažila pomáhat lidem okolo, hlavně své rodině, té se také obětovala.Babičce lékaři v roce 1997 diagnostikovali rakovinu kůže, podstoupila chemoterapii, formou léků, ale jelikož se necítila dobře a věděla, že to na nás velice špatně působí, léčbu přerušila a nechala svoji nemoc osudu.Jelikož byla vždy velice silná a nic si nepřipouštěla, její nemoc se nezhoršila.V roce 2000 dostala leukemii a zachovala se stejně jako u první nemoci.žila tak, jako by ty 2 smrtelné nemoce k ní nepatřili.V září roku 2008 dostala babička mrtvici.Proběhla u ní embolizace a doktoři se souhlasem mojí mamky udělaly trombolízu,která bohužel nedopadla dobře.Babička zůstala ochrnutá na polovinu těla a podle výsledků CT se už nikdy nepostaví.Je to úplný ležák nezvládne sama ani sedět.po 3 měsících kdy ležela v nemocnici a byla na tom stále hůř, jsme si ji vzali domů, do domácí péče.Už od prvních dnů velice špatně spala, spíš vůbec, a my také ne.Tím to myslím začalo.Přes den byla unavená, protivná, slabá.Začala být také velice plačtivá, sprostá, a na mě s maminkou hrozně zlá.I na zbytek rodiny.Celou noc, celý den volá, křičí, vymýšlí si věci, které chce abychom s ní udělali, zbytečnosti,kolikrát úplný hlouposti, zkoušeli jsme nereagovat, ale ona křicí, prosí, brečí, bouchá do bradel lůžka, než není po jejím.Občas, je to dobré, povídáme si, ona chce cvičit, protože jinak odmítá úplně všechno , dokáže říct, že ví, že nás zlobí, že se polepší, že bude cvičit, polohovat..to ale opravdu výjímečně.V nemocnici brala tiapridal a své léky.Její obvodní lékařka ji poté napsala na spaní prothiaden, který nezabral, zkoušely jsme i neurol, lexaurin, ve větších dávkách, i kombinovaně, ale dopadlo to tak, že nespala v noci, přes den chvilku pak trhaně, když se na chvilku probudí, je dezorientovaná, zmatená, zlá, ztuhlá, má halucinace a nemůže mluvit, takže huhlá.Na radu lékařky jsme vše vysadili a nasadili úplně nový lék mirtazapin merck.My s maminkou jsme už velice vyčerpané, dochází nám trpělivost, síla, naděje.Ale nechceme dát babičku do nemocnice, víme obě, že v tomto stavu by ji odvezli nejspíš do blázince.Moc bych vás chtěla poprosit o radu, postřeh, cokoli by vás napadlo, jak máme situaci dále řešit, jak se k babičce více přiblížit, jak ji usnadnit její bolest a utrpení, které cítí..jak ji pomoci.A asi i nám....Děkuji mnohokrát.
Prosíte nás o radu, jak řešit velmi vyčerpávající situaci při péči o velmi nemocnou ležící babičku, která je dezorientovaná, špatně spí, křičí, přesto má ale občas světlé chvilky a Vy se snažíte se jí přiblížit a pomoci jí.
Dobrý den, Lenko,
chápu, že Vás celá situace velmi vyčerpává a nevíte už, jak dál. Podle toho, jak stav Vaší babičky popisujete, se domnívám, že trpí stavem, který se někdy nazývá „delirium“ a je velmi častou komplikací průběhu vážných nemocí, hlavně u starších pacientů. Tento stav se projevuje poruchami myšlení, vnímání, poruchami krátkodobé paměti, emoční labilitou (kolísáním nálad) a neklidem. Častá také bývá tzv. „spánková inverze“, tedy přes den je pacient unavený, pospává, ale v noci je velmi neklidný. Také „světlé chvilky“, které u Vaší babičky popisujete, jsou pro tento stav typické.
Tímto stavem jsou ohroženi hlavně starší nemocní (nad 70 let), nemocní s nádorovým onemocněním, nemocní s poruchou zraku či sluchu. U Vaší babičky k tomu jistě přispěla i mrtvice, o které píšete. Příčiny mohou být mnohé a řešení nebývá jednoduché. Přesto se nevzdávejte naděje. Pokusím se Vám napsat několik rad a tipů, jak si s takovým stavem poradit.
Jistě by bylo vhodné lékařské vyšetření (třeba babiččiným praktickým lékařem), aby zhodnotil, jestli babička není ohrožena nějakou infekcí, dehydratací (nedostatkem tekutin v těle) nebo selháváním některých orgánů. Všechny tyto stavy mohou její stav ještě zhoršovat, vhodné by bylo udělat i některá laboratorní vyšetření. Taky je užitečné projít důkladně seznam léků, které babička užívá, a zhodnotit, jestli některé z nich nemohou její psychické funkce zhoršovat.
Při komunikaci s takovýmto nemocným je vhodné používat jasný a klidný tón řeči, jednoduché a krátké věty. Pacienti nejsou schopni dlouhého soustředění, proto je vhodné s nimi mluvit častěji, ale v kratších časových úsecích. Nutní jsou i stabilní pečovatelé a přehledné prostředí. V noci nenechávat zhasnuto, vhodné je tlumené světlo, aby nemocný neztratil orientaci. Někdy k uklidnění pomůže známý důvěrný předmět, který má nemocný při sobě (oblíbený polštář, kus oblečení, hrnek….). Důležité je, aby měl pacient fungující korekční pomůcky (naslouchadlo, brýle), pokud je potřebuje, bez nich může být lehce dezorientovaný a úzkostný.
Někdy příčinou takového stavu může být i bolest, která může stav vědomí výrazně zhoršovat, i když si přitom nemocný přímo na bolest nestěžuje, nebo také deprese, úzkost nebo strach, které starším nemocným lidem mohou způsobit vážné poruchy vědomí a zmatenost.
Většinou je nutné podávat léky, které pacienta v ideálním případě zbaví všech nepříjemností (zmatenosti, křiku, špatného spánku apod.) a Vám umožní se i nadále starat o babičku a zachovat si přitom sílu a zdravý rozum, protože péče o neklidného a zmateného pacienta je opravdu extrémně náročná a brzy Vás neúměrně vyčerpá.
Léky, které je v tomto případě třeba podávat, je nutné dobře zvážit a vybrat. Píšete, že babička teď užívá nové antidepresivum. Pravděpodobně by bylo vhodné zvážit podávání jiných léků nebo k tomuto léku ještě další přidat (např. léky typu Haloperidol, Tiapridal). Promluvte si o tom s Vaším praktickým lékařem (lékařkou), možná by bylo vhodné se poradit i s odborníkem – psychiatrem, nebo nejlépe gerontopsychiatrem, který se specializuje na psychické problémy starších nemocných. Rozhodně si nemyslím, že by Vaše babička patřila do blázince, je ale potřeba jí pomoci, protože ji i Vás tento stav jistě velmi trápí a vyčerpává.
Obávám se, že žádný lék ji nedokáže vrátit tam, kde byla před nemocí, ale mohl by jí i Vám pomoci ke klidnějšimu spánku a dnům bez úzkosti.
Přeji Vám mnoho sil a věřte, že i když Vám babička nedokáže projevit vděk a úctu za Vaši starost a péči o ni, jste pro ni teď to nejdůležitější. Je možné, že bez Vaší péče by už možná nebyla.
Máte také plné právo na to být unavená a vyčerpaná, stejně jako Vaše matka. Zkuste se proto informovat na možnost “respitního“ (krátkodobého) pobytu např. v hospici ve Vašem okolí (seznam najdete zde na tomto portále), kde se o babičku postarají a Vy budete mít možnost si odpočinout.
S úctou a pozdravem
Jana Michlová
Dotaz zodpovídá
