Dotaz

Dobrý den, paní Veroniko,

popisujete celkovou situaci, ve které se už nějaký čas nachází Váš otec, a Vy nevíte, jak se za tohoto stavu věcí zachovat.
Píšete, že Váš otec je rozvedený, v invalidním důchodu a léčí se na různé nemoci, čeká ho i operace. V souvislosti s tím užívá mnoho léků, které spolu podle Vás příliš neladí. Také je špatně pohyblivý, kuřák, rád se napije, mívá výpadky paměti a vypadá jako bezdomovec.
Jste v telefonickém kontaktu, někdy ho jdete zkontrolovat. V poslední době jste při takové návštěvě volala otci sanitku, po dvou dnech byl pak z nemocnice propuštěn. Promýšlela jste různé způsoby, jak situaci s otcem řešit, nyní byste se ráda poradila.

Je patrné, že pro Vás není vůbec snadné vidět, jakým způsobem nakládá Váš 60 letý otec se svým životem a nepřímo tak ovlivňuje i ten Váš. Je od Vás hezké, že hledáte pro pomoc a radu, jak věci změnit. Musím ocenit i Vaše a bratrovy snahy vnést do otcova života nějaký řád a režim – ať už díky darovanému psovi nebo nenáročné práci jako je převádění dětí přes silnici, i když je možné, že ať děláte, co děláte, nemusí se to podařit.

Z toho, co jste napsala, vnímám, že ve Vás situace s otcem vyvolává nejistotu a obavy. Nevíte, jak často můžete takové stavy očekávat, jak jim čelit ani kam až mohou zajít.

Nedokážete si představit, že byste si s bratrem otce nastěhovali k sobě do bytu, kde bydlíte, obáváte se, že byste to psychicky nezvládla. Myslím, že to ani od sebe nemusíte chtít. Je dobře, když člověk zná své limity a ví, co ještě zvládne a co už ne. Už to, že pro otce hledáte pomoc a zkoušíte, kudy by to šlo, není málo. Napadá mne, že je zdravější a do budoucna i funkčnější hledat takové řešení, které mu umožní žít svůj život samostatně na vlastních nohou, než aby závisel na Vás a bratrovi.

Psala jste také, že přes zimu otec bydlí se svými rodiči a po zbylý čas žije sám. Rozumím dobře, že když není sám, je situace lepší? Přemýšlím o tom, zda si jeho rodiče všimli, co se s otcem děje - pokud ano, jak situaci vnímají oni a byly by případně ochotni Vás ve Vašem úsilí podpořit?

Na začátku jste zmínila, že k otcovým nemocem mimo jiné patří i deprese. Nejsem sice odborník, ale domnívám se, že právě s touto diagnózou by mohlo mnohé z jeho chování a návyků souviset. Léky, které užívá, podle Vás nejdou dohromady, třebaže otec tvrdí, že lékaři, co mu je předepisují, jsou informováni. Uvažuji, zda užívá nějaké i na depresi a zda je léčba vhodně nastavená. Kombinace alkoholu s těmito léky je zcela nevhodná, ne-li nebezpečná. V takové situaci by bylo dobré uvědomit otcovy lékaře, obeznámit je se stavem věcí a ověřit si, kolik toho o jeho užívání léků skutečně vědí. Napadá mne, že jde-li skutečně o hypochondrii, jak uvádíte, bylo by na místě uvažovat i o možné závislosti otce na lécích.

Říkám si, zda je za daných okolností možné s otcem mluvit o tom, jak jeho stav vnímáte, co to s Vámi dělá a v čem byste mu případně uměli nebo chtěli pomoci?

Ohledně operace ucpané cévy, na kterou má otec nastoupit, mě napadá, že hospitalizace by to mohl být dobrý začátek a příležitost k rozhovoru s ním o stavu věcí a možnostech je měnit. Pro pomoc otci lze využít pomoc sociálních služeb, jako jsou pečovatelské služby (paní pečovatelky by mohly otce kontrolovat místo Vás, mohou docházet do bytu dle dohody a pomoci s úklidem, hygienou, nákupem, doprovodit k lékaři atd., jedná se o placené služby – cca 100 Kč za hodinu) a agentury domácí péče (pomoc zdravotní sestry se zdravotními úkony předepsána obvykle praktickým lékařem, hrazena ze zdravotního pojištění) – podrobněji o obou typech služeb najdete zde na portále . Uvažovat můžete případně i o pobytu otce ve vhodných zařízeních, kde by mohli jeho stav příznivě ovlivnit a poté by se zase mohl vrátit do domácího prostředí. Kontakty i na pobytové sociální služby najdete zde http://iregistr.mpsv.cz.

Rovněž bych zvážila možnost návštěvy u psychologa, kdyby k ní byl Váš otec svolný.

Mohl by s odborníkem probírat záležitosti, které spustily nynější stav věcí.

Doporučuji i Vám využít ke své podpoře služeb psychoterapeuta (případně je nabídnout bratrovi) – byl by to způsob, jak se za daných okolností postarat o sebe tak, abyste vše dobře ustála, jak sama píšete.

S pozdravem, přáním mnoha sil a dobrého rozhodování

Tereza Bímová