Co s babičkou (92 let), když přestává jíst a pít a nechce do nemocnice?

Odpověď na dotaz ze dne 18. 4. 2013 zobrazit původní dotaz

Dobry den,

nasi rodinu trapí stav naší babičky. Je jí 92 let a vzdy byla maximalně soběstačná. Žije v domě s mojim tátou, který se o ní vždycky staral. Posledních pár týdnů, ale babička přestává jíst a pít, stále jen spí (někdy i 30 hodin v kuse) a ztácí "kontakt" s realitou. Jsme rádi když do ní "natlačíme" jídlo 1x denně a s pitím to není o moc lepší. Strašně rychle chřadne, ale nechce lékaře a už vůbec ne do nemocnice. Vůbec nevím co s ní dělat, máme zavolat záchranku bez jakékoliv domluvy s ní ? Bojíme se, že už se z nemocnice nevrátí a bylo by to ještě horší.

díky moc za radu

Ruda

Popisujete zhoršující se stav Vaší babičky, které je 92 let, zřejmě nemá žádné závážnější onemocnění a poslední týdny postupně přestává jíst a pít a odmítá lékaře, natož převoz do nemocnice.

Milý Rudo,

nemohu Vám pochopitelně dát konkrétní radu, ale jen obecný pohled. Nemohu  takto na dálku bez vyšetření vyloučit nějakou řešitelnou příčinu jejího stavu. Ani nemohu plně zhodnotit, nakolik by jí případné vyšetření v nemocnici mohlo vrátit k dřívějšímu stavu zdraví. Mohu se však domnívat, že vzhledem k věku bude Vaše babička takzvaně křehký geriatrický pacient. Tím termínem chceme vyjádřit to, že v babiččině věku bude jistě mít menší odolnost k zátěži nejen ve smyslu námahy, ale i ve smyslu odolnosti vůči nemocem. Chybí jí rezervy pro boj se změnami ve zdravotním stavu. Někdy pak dojde k “terminální geriatrické deterioraci” — to znamená, postupnému a nevratnému zhoršení zdravotního stavu, kdy nelze přesně ani zjistit proč, ani nijak léčebně zasáhnout tak, aby se takový pacient uzdravil a zase normálně fungoval. Zcela laicky si lze představit dohořívající svíčku, která může  zhasnout, ať děláme co děláme.

Je-li Vaše babička jinak schopna rozhodnutí a vyjadřuje-li přání zůstat doma, přikláněla bych se k tomu toto její přání plně respektovat. Bylo by dobře domluvit s praktickým lékařem návštěvu v domácím prostředí — praktičtí lékaři mají návštěvní povinnost u nepohyblivých nemocných. Pokud by lékař neshledal na místě cokoliv, co by mohlo vést k domněnce, že převoz do nemocnice babičce pomůže, pak určitě můžete respektovat babiččino přání a nechat ji doma. To, že více a více spí, přestává jíst a pít, může skutečně být zcela přirozené a není potřeba kvůli tomu babičku převážet do nemocnice. Jak sám píšete, patrně by to jejímu zdravotnímu stavu nikterak neprospělo a jen by to vedlo ke zhoršení kvality života, který má ještě před sebou.

V takovém případě můžete i nechat babičku jíst a pít jen tolik, kolik sama chce a zvládne. Pokud by zemřela, pak to nebude proto, že nejedla a nepila, ale prostě proto, že se její čas naplnil. Existují zcela jasné důkazy o tom, že umělá výživa i umělé zavodňování většině umírajících nemocných zhoršuje kvalitu jejich života a nijakým způsobem neovlivňuje jeho délku. Možná máte ve Vašem okolí mobilní hospic, který by mohl přijít a babiččin stav zhodnotit. Stejně tak může přijít i praktický lékař a může Vám pomoci v rozhodování, zda je, nebo není zcela nezbytné babičku dostat do nemocnice. V případě pochybností může jakýkoliv lékař využít také naši poradenskou emailovou adresu lekar@cestadomu.cz .

Přeji Vám i Vaší babičce, abyste vše zvládli v klidu a pohodě.

S pozdravem

MUDr. Irena Závadová

Dotaz zodpovídá

MUDr. Irena Závadová

MUDr. Irena Závadová

lékařka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz