Byla jsem hospitalizovaná, když babička zemřela. Nestihla jsem si ji vzít domů, ani se rozloučit.
Shrnutí dotazu
Napsala jste nám o umírání babičky, které pro Vás bylo rychlé a zároveň bylo Vaše společné loučení komplikované Vaším onemocněním. Vyčítáte si, že jste se s babičkou nerozloučila, nebyla jste s ní v posledních chvílích a také si kladete otázky, zda babiččin odchod nesouvisel s Vaší nemocí.
Odpověď na dotaz
Dobrý den, Lucie,
rozumím tomu, že Vás to napadá. Přemýšlíte, co mohlo být lépe a možná to celé souvisí s tím, že jste v šoku z babiččiny smrti i z toho, jak to všechno proběhlo. Je možné, že Vám v hlavě běhá mnoho myšlenek o tom, zda nemohlo být něco jinak - jestli to třeba nešlo zvrátit či zastavit. Je normální, že si kladete tyto otázky. Ne proto, že by bylo asi bývalo možné babiččino umírání zásadně změnit, ale je to součást truchlení. Jednoznačně byste si přála, aby babička nezemřela a tak si Vaše pocity a vědomí hledají cestu, jak by to bývalo mohlo dopadnout lépe. Je to velké trápení, které se objevuje často, když na smrt blízkého člověka nejsou lidé připraveni a někdy, i když se úmrtí dalo předpokládat.
Vypadá to, že ačkoliv se babička starala v průběhu svého života o Vás a Vy nyní o babičku, nemohly jste se o sebe postarat těch několik posledních dnů, kdy jste byly každá svým vlastním způsobem ve vážném stavu. Je škoda, že to nevyšlo jinak, že jste byla vážně nemocná a že jste byla nemocná právě v tomto období. Bohužel, někdy se stane, že pečující blízký člověk má sám takové obtíže, že nemůže být umírajícímu nablízku. Zároveň mám z Vašeho popisu dojem, že dokud to šlo a také dokud Vaše babička měla dost sil, byly jste si nablízku téměř neustále. Chvíli jste dokonce stonaly spolu a babička vnímala Vaši péči a zároveň Vaši potřebu léčit Vaše akutní potíže. Byly jste spolu i ty tři měsíce Vaší neschopenky. Nevyšly, bohužel, poslední tři dny, kdy, upřímně, i Vy jste byla ve velkém ohrožení a nebylo asi na místě riskovat další zdravotní komplikace, i když z Vaší zprávy čtu, že byste pro babičku udělala téměř cokoliv.
Píšete, že Vás mrzí, že na Vás babička nepočkala. Představuji si, že byste si s ní ráda řekla poslední sbohem a poděkovala jí, za všechno, co jste spolu zažily nebo s ní jen tak byla. Samozřejmě, že nikdo z nás neví, jak to opravdu bylo, ale je možné, že babička už neměla dost sil k dalším hodinám či dnům života. Popisovala jste, že jí bylo hodně špatně a její tělo už nezvládalo zůstat na živu. Také je zde možnost, že by si pro Vás přála, abyste se dobře doléčila a už za ní nemusela spěchat. Je také možné, že babička už byla natolik odpoutaná od tohoto života, že už mohla nechat věci běžet mimo sebe. I když jste nestihly být v jejích posledních okamžicích spolu, hodně důležitého už bylo mezi vámi jasné a babička nemusela mít pochybnost, že kdybyste mohla, byla byste s ní až do posledního dechu. Vaši příbuzní mají také možná pravdu, že babička zemřela tak, aby už Vás více nezatěžovala, nebo aby mohla odejít sama, bez kontaktu se zármutkem své milované vnučky. Stává se to opravdu velmi často, že umírající odejdou ve chvíli, kdy tam ti nejbližší nejsou, je možné, že je to tak pro některé umírající snazší.
Lucie, pokud máte něco, co byste s babičkou potřebovala sdílet, co byste jí chtěla vyjádřit, doporučuji Vám začít třeba babičce psát dopis nebo pro ni vytvořit nějakou kresbu. Ukazuje se, že pozůstalým velmi pomáhá, mohou-li své pocity a myšlenky zemřelému sdělit i po jeho smrti. Poděkování, mrzení, že to nevyšlo, jak byste potřebovaly, rozloučení, zprávy o sobě, prostě cokoliv. Dokončí se tak vše mezi Vámi a babičkou a Vy budete moci zformulovat vše, co byste babičce ráda pověděla, kdybyste bývaly mohly být spolu. Dopisy nebo deník si pak můžete schovat nebo je uložit na nějaké místo, které máte s babičkou spojené nebo na místo jejího posledního odpočinku. Pro hodně pozůstalých jsou tyto vzkazy důležité, protože jejich láska přesahuje za okamžik smrti milovaného člověka.
Přála bych Vám, abyste mohla postupně pro sebe a snad i pro babičku vyjádřit všechno, co potřebujete a snad Vám to pomohlo nést žal z té velké ztráty.
Zuzana Vondřichová
