Bratránek je už po první chemoterapii vyčerpaný, bojíme se, jak to bude dál. Jaká je šance na vyléčení?

Odpověď na dotaz ze dne 2. října 2020 zobrazit původní dotaz
Dobrý den ,prosím vás jaká je šance na vyléčení rakoviny slinivky u mladého člověka,mymu bratrankovi zjistili před dvěma měsíci rakovinu slinivky ( burkituv lymfon) ,začala léčba chemoterapie,týden v nemocnici tři týdny doma ,má zasebou teprve prvni ale už teď ho to zničilo ,co bude poté h dalsich? Bude to horší a horší ? Je strašné unavenej a skoro vůbec nemluví.Je to mladý člověk 26let ,bojíme se že to nedopadne dobře :(
Veronika
Ptáte se, jaký může být další průběh Burkittova lymfomu v oblasti slinivky břišní u vašeho bratrance, který má za sebou první chemoterapii a je z ní velmi vyčerpaný. Máte o něj velké obavy.

Dobrý den, Veroniko,

Burkittův lymfom patří mezi vysoce agresivní lymfomy, které se velmi rychle šíří, většinou v oblasti břišní dutiny. Proto se podává velmi silná chemoterapie, která má šanci nemoc výrazně potlačit, pokud se s léčbou začne včas. Bohužel tato nemoc velmi často postihuje mladé lidi, jako je Váš bratranec. Ale jeho mladý věk a relativní dostatek sil umožní podávání právě co nejsilnější a nejefektivnější léčby. Bohužel nejsem onkolog a také nemám dostatek informací, abych Vám dokázala říct, jeká je šance na vyléčení či výrazné zpomalení nemoci právě u něj. Na to se musíte zeptat ošetřujícího onkologa, který má všechny potřebné informace ke zhodnocení dalšího průběhu léčby či nemoci.

Je to tak, že u mladých lidí se podává co nejsilnější léčba, kterou je schopen nemocný unést, protože je u nich šance, že bude úspěšná. Váš bratranec bude jistě potřebovat velkou podporu. Aby mu byla Vaše podpora co nejvíc užitečná, je určitě zapotřebí mít dostatečné a hlavně pravdivé informace. Nejen Vy, ale hlavně bratranec by měl od ošetřujícího lékaře znát, co je cílem tak agresivní léčby, co od ní lékaři očekávají, aby si on sám mohl ujasnit, co mu dává smysl. Bez informací se těžko rozhoduje. Pokud je cílem chemoterapie vyléčení či významné zpomalení průběhu nemoci, může i vyčerpávající léčba dávat velký smysl.

Pokud je to léčba paliativní, s malou pravděpodobností na úspěch, nemusí být snášení všech nežádoucích účinků pro nemocného dostatečně smysluplné. Pro Vašeho bratrance bude velmi cenné, když budete schopna a ochotna s ním mluvit a stát při něm i ve chvílích, kdyby se léčba nedařila. Vnímejte jeho pocity a to, jak on sám vnímá situaci, co si přeje, co mu dává a nedává smysl a pokud by neměl sílu snášet náročnou léčbu, podpořte ho v tom, že to není jeho selhání. Kdyby sám mluvil o smrti, nesnažte se ho za každou cenu přivést na jiné myšlenky. On sám nejlépe vnímá své tělo a své síly. Pro nemocné je pak velmi tíživé, když cítí povinnost vůči rodině a přátelům vidět vše pozitivně a věřit v uzdravení, i když to oni sami tak necítí, když se cítí vyčerpaně.

Jestli je čas mluvit o tom, že to nedopadne dobře, nevím. Ale chci Vás podpořit v tom, abyste se neostýchali ptát ošetřujícího lékaře, který se v situaci orientuje, může vám mnohé ozřejmit a dá vám vodítko, kterým směrem můžete bratrance podpořit. Jestli sílu, kterou nyní vynakládá, investuje do skutečné či do falešné naděje.

S úctou

MUDr. Katarína Vlčková