Bez mého přizvání proběhlo pozůstalostní řízení po otci, kterého jsem nikdy neviděla. Co mohu dělat?

Dobrý den, paní Potůčková,

na bližší informace o proběhlém dědickém řízení je možné se dotázat u příslušného soudu, který notáře pověřil vedením dědického řízení. Příslušným soudem, u kterého bude uložen dědický spis, je okresní soud, v jehož obvodu měl Váš otec trvalé bydliště v době smrti.

Ze spisu je nejdříve třeba zjistit, zda byl notář povinen předvolat Vás k dědickému řízení. Pokud měl Váš otec v okamžiku smrti majetek pouze nepatrné hodnoty, dědické řízení neproběhlo a majetek byl vydán tomu, kdo vypravil pohřeb. Pokud byl majetek větší, dědické řízení proběhlo, je nicméně možné, že se notáři nepodařilo identifikovat Vás jako potenciálního dědice, a proto jste nebyla k řízení předvolána.

První fáze dědického řízení probíhá tak, že notář zjišťuje okruh osob, které by mohly být dědici po zemřelém zůstaviteli. Pro tyto účely může lustrovat v Centrální evidenci obyvatel, vyžádat si rodné listy a jiné listiny zemřelé osoby. Při tomto šetření se může stát, že některý z dědiců není jako dědic identifikován, nebo není známo, kde se dědic zdržuje. V takovém případě zákon ukládá notáři povinnost, aby dědici ustanovil opatrovníka, a tento dědic musí být o svých právech souvisejících s průběhem dědického řízení vyrozuměn vyhláškou, která se vyvěšuje po dobu alespoň šest měsíců na úřední desce soudu. V případě, že stanovená lhůta uplyne a dědic o sobě nedá vědět, může dědické řízení pokračovat a být ukončeno. Dědické právo dědice nezaniká, ale v řízení se k němu nepřihlíží.

Pokud Váš otec zemřel před 1.1.2014, tj. za účinnosti starého občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), nabízí se možnost využití tzv. dědické žaloby. Dle ust. §485 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má. Zde je třeba upozornit, že právo na vydání dědictví se promlčuje v tříleté promlčecí době, která běží od okamžiku právní moci rozhodnutí, kterým bylo dědické řízení skončeno. Uplynula-li promlčecí doba, je i nadále možné obrátit se na soud s dědickou žalobou proti osobě, resp. osobám, které nabyly dědictví neoprávněně, vznese-li však tato osoba, resp. osoby námitku promlčení, nebude soud oprávněn Vašemu požadavku vyhovět.

Pokud byste zvažovala podání dědické žaloby, doporučuji obrátit se na advokáta, aby Vám s podáním žaloby pomohl.

S pozdravem

Barbora Vráblová