Během pěti let mi zemřelo osm blízkých. Babičce teď ukončili léčbu na onkologii. Jak to mohu zvládnout a nezbláznit se?
Za posledních 5 let jsem zažila 8 pohřbu . Začalo to když zemřel milovaný děda , pak začali strýčkové , nikdo starší 60ti let . Včera sem dostala zprávu , že babičce ukončili léčbu na onkologii . Mám pocit , že další truchlení už nezvládnu, přesto teď musím být silná pro mladší sourozence a naši mamku . Poraďte , jak to zvládnout a nezbláznit se
Před pěti lety Vám zemřel milovaný dědeček a poté postupně dalších sedm blízkých. Nyní jste dostala zprávu, že babičce byla ukončena onkologická léčba. Neumíte si představit, jak další ztrátu unesete, ale chcete být oporou pro sourozence a mamku. Prosíte o radu, jak to zvládnout.
Dobrý den,
z toho, co jste nám napsala — v posledních pěti letech pět úmrtí blízkých lidí — usuzuji, že už dlouho truchlíte, znovu a znovu přicházíte o blízké a zažíváte ztrátu. Chcete v tom být stále silná, ačkoliv už Vás to asi vyčerpalo. Sice tomu rozumím, ale napadá mě, že to někdy moc nejde nebo jde příliš obtížně. Nejde o chtění a vůli, jde o psychické a fyzické možnosti člověka. I na Vás toho může být moc a snaha být silná může být stále obtížnější až nemožná. Pocit, že to nejde vydržet, že se člověk zblázní, je vlastně signál, že je třeba jiný přístup, nová strategie.
Možná Vám to teď bude připadat divné, ale zkuste si představit, že byste další ztrátou procházela otevřeně s tím oslabením, které nyní cítíte. Druhé byste podporovala jen někdy, sama byste někdy chtěla podporu a pomoc a třeba byste si občas zoufala s ostatními a jako ostatní. Předpokládám, že tato představa neodpovídá Vašemu přesvědčení o Vaší úloze v rodině a o statečnosti, kterou jste asi potřebovala do nynějška. Je to třeba možná představa, která odpovídá Vašim současným silám.
Nechci Vám podsouvat něco, co třeba necítíte, stavím na zkušenosti, že nikdo z nás není schopný být stále jen podporující. Proto bych Vám doporučila mít na sebe méně nároků, co všechno musíte udělat pro druhé. Jste na tom stejně jako sourozenci a mamka — přicházíte o své milované. Také si myslím, že by Vám mohlo pomoci vyhledávat nějakou péči, podporu či pomoc pro sebe. Obracet se na přátele, dělit se se sourozenci o starosti (i když třeba jen trochu, podle jejich věku), dělat co je Vám příjemné a odpočívat. Možná Vám to zní jako všeobecné rady, ale celkově to spočívá v tom, že si odpočinete, zmírníte tlak na sebe a najdete podporu i pro sebe. Časem pak už nemusí být tak těžká představa, že i Vy zase můžete podporovat druhé a budete silná. Když doplníte své zdroje, opravdu pak můžete zase zesílit.
Přeji Vám, abyste našla dost podpory, abyste mohla spolu s ostatními členy rodiny tímto těžkým a smutným obdobím projít.
Zuzana Vondřichová