Babičce našli nádor v prsu den po úmrtí tety na rakovinu. Mám úzkosti a noční můry. Co s tím?

Dobrý den,

na základě jednoho e-mailu je asi nevhodné posuzovat, jestli Vaše emoční propady časem přestanou nebo ne. Obrátit se na psychologa může být pro Vás dobré, je pravděpodobné, že by Vám třeba byl užitečný jako opora, než se v těžkostech kolem Vás a ve Vás zorientujete. Ne proto, že byste byla nějak nenormální, ale protože by Vám mohl pomoci zvládnout to, co se teď děje, ať už je to reakce na těžké onemocnění a úmrtí v rodině, dozvuky dospívání nebo zvýrazněná úzkost. Je docela možné, že se Vás týká kombinace těchto faktorů a určitě je na místě hledat podporu k tomu, abyste tímto obtížným obdobím dobře prošla.

Vzhledem k tomu, že jste se nedávno setkala se smrtí tety a babička má závažné onemocnění, nepřipadá mi divné, že se zabýváte úvahami o smrti babičky a že máte strach. Rozumím tomu, že se bojíte ztráty tak blízkého člověka a smrt i nemoc takovou možnost ztráty připomínají. Je normální přemýšlet o tom, že blízcí lidé mohou zemřít a že se jednou budeme muset bez nich obejít. To, co je ve Vašem případě těžké, je velké množství úzkostí. Možná byste se mohla začít opatrně zabývat úvahami, jak byste opravdu mohla život se ztrátou zvládnout, kdo nebo co by Vám s tím mohlo pomoci a případně i mluvit s blízkými (třeba s rodiči) o tom, čeho se bojíte a co potřebujete k tomu, abyste se mohla o sebe dobře postarat.

Nebojte se vyhledat podporu či pomoc, ať mezi příbuznými a přáteli nebo u odborníka. Žít v úzkostech je velmi nepříjemné a často to odebírá člověku odvahu a sílu žít život s jeho radostmi i úskalími.

Zuzana Vondřichová