Věrka
10. ledna 2020
Truchlení

Zůstala jsem sama

Konečně jsem našla přítele a následně velkou lásku. V 62 letech jsem jej poznala a připadlo nám, že se známe odjakživa. Začali jsem jezdit na Oslavku a Jihlavku a cestovat. Prostě jsem poznala nejlepšího chlapa na světě. Za dva roky začal bolet "zub" a paní doktorka léčila a léčila až za půl roku jiný doktor udělal snímek a zjistil rakovinu již v lymfě. Operace již nešla. Dva a půl roku jsme bojovali. Vzala jsem ho k sobě, abych s ním mohla být a ošetřovat ho a nechala jsem zaměstnání. Byli jsme neustále spolu. Pečovala jsem o něj ze všech sil. Nakonec jsme museli na poslední týden spolu do hospice. Před vánocemi mi umřel. Je to šílené. Samota a ta bolest ze stesku a proplakané noci. Nedaří se mi to ustát, ale vím, že musím. Nikdy bych nevěřila, že to tak bolí. Když žil, měli jsme spoustu přátel, ale nyní samota.
Vyjádřit účast
24 lidí vyjádřilo účast.