Zhroutil se mi svět III. pokračování

Tak a jsem tu zase. Dnes jsou to už neuvěřitelně dlouhé čtyři měsíce co mi moje láska umřela. Po pečlivém přečtení všech příspěvků u minulých mojich příběhů,jsem se rozhodl dát na rady a bojovat.Našel jsem si brigádu,navíc ke své práci z domova.Chtěl jsem změnit prostředí a jak se říká dostat se mezi lidi.Zpočátku to trochu fungovalo,byl jsem vytížený a vypadalo to že trochu nabírám sílu.Jenže pak se objevil virus,zákaz vycházení a můj se pozvolna zlepšující duševní stav se propadl na bod mrazu.Brigáda konec,kontakt s lidmi konec,jen si s rouškou na obličeji dojít pro rohlíky a na hřbitov.Na jednu stranu jsem rád,že už tu manželka není.Nedovedu si představit jak bych v této době o ni pečoval,vozil po doktorech,když je většina péče odložena a přednost má boj s virem.Myslím že to není správné,je spousta onkologických pacientů kterým se v současné době odkládá léčba a nádory si vesele rostou.Sice virus nedostanou,ale zemřou daleko dříve na rakovinu.Je pravda,že mi v této době moje opora chybí čím dál tím víc.Už se zase těším až budu opět s ní.Ať dělám co dělám,prostě to nejde a moje trápení nikam nevede,no alespoň jsem to zkusil,jak se říká ono to nějak dopadne. Závěrem bych uvedl moji zkušenost - pokud člověk prožije s milovaným protějškem celý život plný lásky a pohody,nejde to překonat,zapomenout,nebo přejít.Ani čas nedokáže zázraky a myslím si že nic nezahojí.Přeji všem hodně sil a hlavně hodně zdraví v boji proti virusu. Tak jsem se zase neudržel a docela rozepsal,snad zase za měsíc.Jan
Vyjádřit účast
35 lidí vyjádřilo účast.