smutný muž
20. února 2020
Truchlení

Zhroutil se mi svět II. pokračování

Tak už to budou skoro tři měsíce co mě manželka umřela.To to letí. Všichni říkají že čas člověku pomůže a bude to lepší,bohužel to v mém případě nějak nefunguje. Zítra to bude rovných 35let co jsem manželku poprvé poznal,je to zvláštní,ale věděl jsem že je to ta pravá na první pohled.A to se mi také ve všech směrech potvrdilo.Vzpomínám na první rande,kdy jsme se oba velice nasmáli,vždycky jsem jí dokázal rozesmát.Po čtyřech měsících byla svatba a to nám vydrželo až do minulého roku do Vánoc,kdy mi ji sebrala ta hnusná RAKOVINA. Samozřejmě občas proběhla výměna názorů,to by ani jinak nešlo ale ve většině věcí jsme byli jeden člověk. Nemůžu se z toho vzpamatovat a ani přes rady a povzbuzení,kterého se mi tady dostalo,se nikdy nevzpamatuji.Nejde začít nový život a všechno hodit za hlavu.Ráno vstanu a snažím se celý den nějak zabít čas,nějak se zaměstnat a přečkat do večera,až se mi snad zase povede usnout. To není budoucnost,ale zoufalé přežívání.Hrozně mi chybí posluchačka která mě poslouchala i když jsem plácal kraviny.Vždycky říkala zase tu mám to svoje rádio a pak mě poslouchala. Prostě osoba,kterou člověk potká jen jednou za život. Jestli je ten Někdo nahoře,chci se ho zeptat - proč je taková nespravedlnost,proč umírají malé děti a mladí lidé na tuhle hnusnou nemoc,proč musí smrt ukončit super manželství??, A takových otázek je spousta,které nikdy nebudou zodpovězeny. Bohužel žijeme v době, kdy rakovina kosí čím dál tím víc lidí a lékaři jsou skoro bezmocní. Léčba typu ozařování a chemoterapie pacientovy spíše ublíží a celého ho slabí,nikam to nevede a jen to o krátký čas posune smrt. Všem se omluvám za dlouhý příspěvek, trochu jsem se rozepsal,ale muselo to ven.Jan
Vyjádřit účast
20 lidí vyjádřilo účast.