Zemřel mi manžel

Truchlení a vyrovnávání se se smrtíNicol
Když píši tyto řádky, jsou to již 3 dny, co mi lékař urgentního příjmu oznámil, že můj manžel náhle a nečekaně zemřel. Měla jsem s ním strávit 4 dny v Praze, kde měl kancelář. Náš domov je na jihu Čech. Odmítla jsem ho s tím, že potřebuji pár dnů sama pro sebe a ať jede sám, že se uvidíme další týden. To bylo ve středu. Ve čtvrtek jsme si volali. V pátek ráno jsem ho budila SMS s pozdravem krásného rána. Dostala jsem odpověď, že snad bude, ale že ho nějak bolí hlava. Migréna nejspíše. Oba jsme dost pracovali, migréna nebyla nic zvláštního. Dopoledne mi volala jeho sekretářka, že manžel upadl v kanceláři do bezvědomí a že volali RZP, 35 minut na to mi volal lékař z urgentního příjmu, že můj manžel bohužel zemřel a že nebyla žádná šance na záchranu. Předběžná příčina úmrtí- skryté prasklé aneurysma v mozku. Byli jsme spolu přes 6 let a Já teď nevím, jak dál žít ve světě, kde už není.
Teri
Dobrý deň, drahá Nicol, volám sa Terezka a tiež mám 28 rokov... Pred 7 týždňami zomrel môj milovaný manžel (môj drahý hrdina mal v tom čase len 27 rokov, dnes by mal 28 rokov...), ktorý si za posledný rok skrz vzácny typ nádoru vytrpel veľmi veľa bolesti. Posledné 2 mesiace som o neho pečovala doma a strašne som si priala, aby som mohla o neho pečovať do konca môjho života. Hlavne, že som mu mohla byť nablízku...Darovala by som mu najradšej svoje zdravé telo. Bol to najvzácnejšie, čo som mala. Ano, čím viac človek miluje, tým viac to bolí... Všetko má výhody i nevýhody: U Vás to bol šok, nemohli ste sa rozlúčiť, no na druhú stranu ste ho aspoň nevideli toľko trpieť, ako to bolo v našom prípade. ...veľmi ma to mrzí, pretože viem, aká bolesť Vás skľúčuje a zároveň tiež neviem, ako žiť vo svete, kde nie je po mojom boku fyzicky...Každý deň len nejak prežiť, od rána k večeru, od večeru k ránu. Deti sme nemali, ostali mi 4 holé steny, mnoho krásnych spomienok, avšak absolútna bolesť. Boli sme všetci tak mladí, život pred sebou...Vy a ja Nicol sme tu ostali a žijeme vzťahy s našimi milovanými na diaľku, brutálnu diaľku... Viem, k zvládnutiu bolesti nám nič len tak nepomôže, naši manželia (priatelia) sa nevrátia, ale aspoň toto: idem v tom s Vami...
Petra
Upřímnou soustrast, vim jak moc to bolí,mě zemřel manzel 23.4. Stále to moc bolí, byly jsme spolu 27 let a stejně jako vy nevím jak bez něho budu žít dál....také sem se nestihla rozloučit,nezbývá než ten fakt nějak přijmout a nějak žít dál,říkala sem si kdybych neměla deti chtěla bych za ním.....soucitim s vámi, fráze chce to čas je bohužel pravda.Drzte se.Petra
Hanny
Prijmete prosim moji uprimnou soustrast, je mi hrozne lito co vas potkalo, je to ukrutna bolest , zoufalstvi a beznadej, manzel me opustil nahle 10.5. zemrel mi nahle v naruci, jsem zoufala,nestastna spat 2 hodiny je nadlidsky vykon a mam pocit ze den ode dne si uvedomuji tu skutecnost vic a vic to boli.Nezvladam vyjit ani sama na ulici mezi lidi, nezvladam nic tak strasne mi chybi byl to nejdulezitejsi clovek meho zivota, muj ochranitel,Opatrujte se
Jana Horáková
Pěkný večer Nikol, přijměte mou hlubokou soustrast a věřte mi, že je to moc a moc smutné, ale nezapomínejte na to, že v tom nejste sama. Začala jsem tyto stránky navštěvovat, po smrti maminky. Odešla 24.3. Prohrála boj s covidem po 7 dnech. I já jsem byla hodně špatná, ale chce to opravdu čas. Nikdy na ni nezapomenu. Kolik bylo let manželovi? Přeji vám pokud možno klidný večer a pište, kdykoliv budete chtít. Chce se o bolest s někým poděl. Věřte mi. Myslím na Vás. Jana
Nicol
Dobré ráno paní Jano, děkuji za Vaše slova. Velice si mi pomáhají v mé bolesti. Manželovi bylo čerstvě 31 let, mě je 28.
Petra
Dobrý den paní Jano,upřímnou soustrast,můj manžel také zemřel 24.3.na covid,po šesti dnech na jipce v umělém spánku, ta bolest je obrovská, každý den si říkám ,že tomu nemohu uvěřit. Opatrujte se .Petra
Světlana
Je mi moc líto, co vás potkalo. Upřímnou soustrast. Jak žít dál vam neumím poradit, protože to sama nevím. Ale najdete tu hodně příběhů, každý z nich je jedinečný, ale pocity jsou si velmi podobné. Snad najdete něco co vás touhle strašnou situací provede. Když nic jiného, tak alespoň uvidíte, že všechno co cítíte a čeho se bojíte prožíváme my všichni tady, takže je to pravděpodobně normální.
Světlana
Je mi moc líto, co vás potkalo. Upřímnou soustrast. Jak žít dál vam neumím poradit, protože to sama nevím. Ale najdete tu hodně příběhů, každý z nich je jedinečný, ale pocity jsou si velmi podobné. Snad najdete něco co vás touhle strašnou situací provede. Když nic jiného, tak alespoň uvidíte, že všechno co cítíte a čeho se bojíte prožíváme my všichni tady, takže je to pravděpodobně normální.
Ikonka bubliny

Prožíváte těžkou životní situaci? Chcete jí s někým sdílet?

Prostor diskusního fóra je otevřený všem, kdo chtějí sdílet své myšlenky, pocity a zkušenosti spojené s vážnou nemocí, umíráním, smrtí a truchlením. Můžete zde najít porozumění, podporu i možnost setkat se s lidmi, kteří řeší podobné situace.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843