Zdeněk
  (kontaktovat autora příběhu)
31. března 2016
Truchlení

tolik mě schází

Dobrý den,před 18dny nám umřela manželka,skvělá maminka 2dcer 6-9r.Upřímnou soustrast,chápu Vás.Všude jí vidím,nemůžu nikam jít,vše jí připomíná.Ta prázdnota,muka.Včera by Alenka slavila 38 narozeniny.Musíme být všichni silní,co nás všechny něco takového potkalo.Nevím co bude dál.Držíme palce Ostatním pozůstalým.Hodně síly a štěstí.S pozdravem Z.V.z Plzně.

221 člověk vyjádřil účast.
Josef Hanák
  (kontaktovat autora příběhu)
8. dubna 2016
Milý neznámý příteli, nebudu tě utěšovat, protože neznám tvoji osobnost, a tak by se to nemuselo setkat s úspěchem. Zažil jsem také bolestné ztráty, a proto vím že člověk hledá čeho by se chytil a kam nasměroval život. Reaguji na tvůj povzdech ,, co bude dál". Dál bude to, jak Ty budeš na vzniklou situaci reagovat, jak se kní postavíš spolu s dětmi. Možná jsi si toho ani nevšiml, ale vydal jsi se správným směrem když říkáš ,, musíme být silní". V této situaci ty jsi schopen myslet na druhém. Mnozí v podobném stavu často utápí bolest v alkoholu a nebo hledají hned útěchu v jiné náruči. Nechci to hodnotit, ale chci ti říct, že vnitřní síla spočívá v tom, jaký člověk je ve skutečnosti a jakou hodnotu má pro druhé. Jednou jsem četl v časopise s námětem,, Máte svůj život pevně v rukou? " dobrého podněty, jako např.: ,, nepřiživujte negativní emoce, nechte je projít, tak nejrychleji odejdou; nepřijímejte je automaticky jako srávné, jsou to pouze emoce - časem odezní; zaměřujte se na pozitivní věci , snažte se pracovat na svém postoji jako na zahrádce, vytrhávejte kořínky pesimismu a negativismu, kypřete půdu tím, že něco uděláte pro druhé- sklidíte tím spoustu pozitivních emocí, protože jsme byli vytvoření s potřebou starat se o druhé a také je k životu potřebujeme". To je jenom pár myšlenek které mě pomohly a možná i tobě by pomohli vrátit chuť žít dál. Ze srdce ti to přeji. Náš život je to co cítíme, ne to co vlastníme, a to co cítíme (naše emoce) vyplývá z toho jak přemýšlíme. Situace které nás potkávají často nemůžeme ovlivnit, a ty které ovlivnit jsme mohli , nemůžeme vrátit; to co můžeme udělat je zaujmout správný postoj k tomu co se stalo nebo se děje. Z toho pak vyplyne jak se budeme cítit. Možná jsi si povšimnul že jsem věřící, nechci nikomu nutit své názory, a také si uvědomuji že povídat někomu nevěřícímu o milujícím Bohu, kdo požívá snad nejhorší období v životě, je velmi netaktní. To rozhodně nechci. Zmínil jsem se ale o svém postoji proto, že pokud jsme ochotni přijmout myšlenku existence ,, inteligentního konstruktéra" pak je možné se ptát na otázky jako např: Proč se dobrým lidem dějí špatné věci? Kde jsou mrtví, uvidíme je někdy? Co je správné? ( všichni totiž máme měřítko pro spravedlnost- svědomí), Co je smyslem života? Jakou budoucnost má tato Země? Jak se na podobné otázky mohu dozvědět uspokojivé odpovědi? Drahý neznámý příteli, nevím zda ti můj dopis přinese užitek, pokud to ale nepovažuješ za marné, všechny myšlenky a odpovědi na nadhozené otázky lze najít na : JW.ORG , zpětnému kontaktu se nebráním. Snad promineš i to že jsem ti tykal, ale osmělil jsem se pro to, že se cítím v tvé situaci jako kolega a považuji to za osobnější formu sdělení. S pozdravem Josef H.