smutek a žal

Marcelko, přeji hodně sil! Mnoho příběhů je v sekci "odešla mi maminka", ale nevím, jestli Vám pomůže jejich pročítání. Z vlastní zkušenosti- pomohl mi tento web při ztrátě tatínka, když jsem zůstala s maminkou,která pak také odešla-odešla před rokem a půl a v podstatě při pročítání příspěvků mohu mít pocit, že můžu být vděčná, že moje maminka i tatínek odešli ve spánku (vím to,protože jsem u toho byla-vždy mi nesedělo, když to řeknou doktoři..., když s tím člověkem v tu chvíly nikdo není...). Když mi odešel tatínek, věděla jsem, že spousta životních situací bude bez něj těžce zvládnutelná, ale vůbec mne nenapadlo, že může odejít i máma. Měla jsem tatínka hrozně ráda, byl to nejlepší táta na světě a já byla jeho holčička, vždy si nás s mamkou obě posadil na nohy, objal a říkal "holky moje", zhroutil se mi svět, ale musela jsem tu být pro mámu a ona pro mne.
Ale když odešla maminka ......je to nesrovnatelné, nepopsatelné. Maminka je maminka a nikdo ji nenahradí. Najednou jsem ani nedokázala truchlit, mozek vypne a člověk je jak stroj, jinak by se totiž zbláznil. Chybí každý den a bude chybět - čím krásnější zážitek, tím větší bolest, že se o něj nemůžu podělit s maminkou....měla tu být ještě alespoň pár let
ještě jednou přeji hodně sil

Milá Marcelo, od smrti mojí maminky již uplynul rok a 3 měsíce, teď se mi smutek, výčitky, pocity viny a nepopsatelná bolest vrátily v takové míře, že už opravdu mohu jen obtížně komunikovat s druhými, aniž bych v zoufalosti neuvažoval, zda bude vůbec další život možný. Jsem totiž sám, nezaložil jsem rodinu, teď se starám o otce, kdy si uvědomuji, že jsem již mnohem dřív měl mámě zařídit byt a oddělit ji od osoby, která ji deptala a zkazila jí a z velké části i mě život. Napiš, kolik měla maminka roků, co se jí stalo, jestli jsi s ní byla v posledních chvílích.

To samé co ví nevím jak dál