Smutek
Truchlení a vyrovnávání se se smrtíBára
Dobrý den, svůj celý příběh zde psát nechci, potřebuji si asi jen ulevit a nevím komu bych mohla napsat. Je mi 27 let a přijde mi, že mě život celkem pokouší, nakládá mi víc, než je zdrávo. Těch pádů bylo moc a moc, ale teď už mě to nějak semlelo a již se z toho nemohu vyhrabat. Jsou lepší dny, jsou horší dny. Pořád čekám, kdy tedy bude líp, jak mi všichni říkali, pořád čekám na to světlo na konci tunelu. Budoucnost vidím dost mizivě a přijde mi, že nemám pro co žít nebo pro co se snažit něco dělat. Achjo, kdy tohle přejde? Nebo jsem odkázaná na to, žít jen v neustálém smutku a stresu?
No.. trochu jsem si tu ulevila a postěžovala. Ale tady je to alespoň povoleno, nikdo mě nebude soudit (doufám) a nikdo mi nebude dávat najevo, že se ale přeci už musím cítit lépe, že to přeci zveličuji... Někdy je prostě potřeba si trochu zafňukat...
Míša
Ahoj, ani nevíš, jak ti rozumím. Pocházím z rodiny, kde otec alkoholik, otčím alkoholik, mamka 6 d1tí a asi 4 tatínci... neměli jsme co jíst, nejezdila na výlety, myslela jsem, že je vše špatně. Pak to pokračovalo, umřela mi dcera v 6 měsíci těhotenství, rozvod, druhé manželství..ale druhý manžel si 2 měsíce po svatbě odskočil s mojí sestrou a mají spolu postižené dítě...do toho jsem se starala o otce s rakovinou, i když mě za 1 dvojku ve vyznamenání navíc v 7 třídě ostříhal za trest na ježka...a podívej, je mi 46, teprve teď žiju..mám dvě zdravé dospělé děti a minulý týden jsem udělala magisterské státnice na VŠ. Já, Nicka, socka, lůzr, 2x rozvedená, s rodinou na prd. A zvládla jsem to. Jestli budeš chtít aspoň psychickou oporu, napiš. Každý může změnit svůj život, i když to teď vidí beznadějně. Míša
Lenka
Ahoj Báro, chtěla bych ti ukázat svět svýma očima. Přestože procházím tím nejhorším obdobím svého života, kdy se dívám na svého nejbližšího, jak svět pomalu opouští a nemohu mu pomoci, stále věřím, že stojí za to žít. Prosím, zkus se podívat na svět jinak než se na něj díváš. Zkus z toho všeho vyjít jako vítěz. Není nic co by tě dostalo. Jsi žena , jsi osobnost, jsi to ty, kdo řídí sama sebe. A když budeš hledat přítele, budu tu pro tebe když budeš chtít.
Radek
Ahoj Báro.
Moc mě mrzí čím si procházíš.
Jakou beznaděj a doufajíc v lepší zítřky vyhlížíš.
Věřím že se vše v dobré k Tobě obrátí, neztrácej naději. Život nám dává těžké zkoušky zda obstojíme či ne.
Bojuj, dělej si momenty v životě krásné alespoň tím co máš ráda a pokus se neuzavírat do sebe.
U mě je podobný problém kdy se život hroutí dolů a jsem na pomezí zda si ublížit či bojovat.
Měj se a drž se.
Radek
