,,Posledni rozloučení"...?

Tento příběh,který právě uvádím,byl na základě mého výpisků otištěn i v časopise Enigma asi tak před třemi lety Je to neskutecne-nevysvetlitelne,ale pravdivé na dodnes mne mrzí nezvednuti telefonu.Pred asi tak 12-ti lety,jsem měl ,, kamarádku s výhodami" která byla v naší firmě současné účetní.Velmi ráda se občas napila(ve směs každý večer)a vyvadela neskutecne kusy.Volala mi domů a po zvednutí tel.se mě zeptala,proč volám a tak podobně.Pak už jsem měl obavy ji po 22.hodine zvednout telefon.Jednoho dne, když jsem se vracel z Litvínova do Prahy (bylo něco okolo půlnoci) mi volala Marie.Rek jsem si...holka,ty jsi zase nejspíše indisponovaná...a mobil jsem ignoroval...Krom toho všeho Marie pracovala na CŠI na Smíchově v taktéž oblasti účetnictví.Druhy den jsem si řek,že ji zavolám,ale ozvalo se mi,že volané číslo neexistuje...bylo mi to divné,a pokoušel jsem se volání opakovat a vždy se stejným výsledkem.Kdyz jsem se rozhodl zavolat Marií na pevnou linku domu do Nuslí,tak mi zahladili to samé ...linka již nexistovala.Nakonec jsem se zavolal ve večerních hodinách na CŠI a po zvednutí sluchátka vrátného,s mým dotazem,zda-li bych mohl zanechat vzkaz paní Ing.Syptakove,mi pan na druhém konci sdělil:Nevím jestli si děláte legraci,nebo voláte ze záhrobí,ale paní Int.Syptakova,je více než 3.mesice po smrti.Hak mi tedy mohla v daný večer volat?Číslo mobilu již neexistovalo.Chtela se se mnou rozloučit. . .?Do dnes mi vrtá hlavou,kdybych ten osudný večer mobil zvednul,kdo by mluvil,když v té době číslo neexistovalo podle záznamů operátora více než měsíc a bylo již vtkzv. karanteně