Odešla mi maminka

Nevím, jak vyjádřit tu obrovskou bolest, kterou nyní prožívám. Před pár dny mi odešla mám milovaná maminka. Byla to neskutečně silná a milující žena, které život připravil mnoho přetěžkých zkoušek. V mládí jí oslepla maminka, která i jako velmi mladá zemřela. Do poslední chvíle se starala o svého tatínka, mého dědečka, nejlepšího dědečka na světě. Milovala ho bezmezně a tolik si ho vážila, že jeho ztráta jí neskutečně zasáhla. Jen kvůli mně a mému bratrovi musela najít sílu jít dál. Jediným jejím cílem a radostí bylo to, aby nás dobře vychovala, abychom byli v životě šťastní. Mnohokrát, když jsme si povídaly, tak říkala, že toto přání se jí splnilo a od života už nic víc nepotřebuje. Radovala se z vnoučat, které bezmezně milovala. Bohužel poslední roky se k ní osud nechoval příliš dobře. Trpěla často bolestmi a na život takřka rezignovala. Ale nikdy nezapomenu, jak moc jí chutnalo, i když bolestmi sotva dýchala. Ještě den před svou smrtí si navařila kotel koprovky a já jí přinesla pečenou kachnu se zelím. Říkala, jak se napucne. A zřejmě si pochutnala, když jsem o pár dnů později už jen umývala špinavé rendlíky od jídla. Byla jsem u ní každý den, s vnučkou i bez ní. Mou dceru mi pomohla vychovat, hlídala jí, kdykoli jsem potřebovala. Jejich vztah byl takřka mateřský. Teď mám dceru v první třídě a v den, kdy maminka odešla, tak mi dcera odjela do školy v přírodě..pořád ještě nic neví. Za dva dny má přijet a první bude chtít jet k babičce Jájince. Bojím se té chvíle, kdy jí to budu muset sdělit. Když večer zavírám oči, pořád vidím, jak jsem jí doma našla a už jsem jí nemohla nijak pomoci, ani jí říct, jak moc jí miluju. Ani se jí omluvit, že pořád někam spěchám, z práce, domů, rychle jí nakoupit a zase pryč. Nadávám na tuhle uspěchanou dobu, která staví mezi milovanými zeď. Člověk nikdy neví, jak dlouho se se svými blízkými bude ještě potkávat a mnohdy se k sobě nechováme hezky. Mám v srdíčku tolik toho, co bych jí chtěla říct, za spoustu věcí se jí omluvit a obejmout jí, pevně! Vůbec nevím, zda to tady bez ní zvládnu, nemám už komu zavolat, vybrečet se, podělit se o radost svou či mé dcery. Tohle nikdy nepřebolí...Moc jsem tě milovala MAMI a moc mi chybíš MAMI !