Hana
•
7. září 2015
•
Truchlení

Nikdy se s tím nevyrovnám

Je to 10 měsíců,co mi zemřel můj milovaný manžel,moje láska.Vzala mi ho rakovina.Moje bolest je čím dál větší,vím že už nikdy nic nebude jako dřív,nikdy se s tím nevyrovnám.Prosím napište,kdo má stejnou zkušenost,komu odešla milovaná osoba.
294 lidé vyjádřili účast.
10 reakcí Vložit vlastní příběh
Marti
  (kontaktovat autora příběhu) •
11. října 2018
Ahoj, sice píšu déle, ale chci vás podpořit ve vaší bolesti. Prožívám ji také, i když už je to dlouho. Mého milovaného partnera před několika lety zavraždil jeden zmetek, který za to "sedí". Dodnes se s tím nedokážu srovnat. Od té doby si ani nedokážu najít stálého partnera. Muži o mě mají zájem, ale já pořád miluju jeho, a milovat budu...je to těžké.
113 lidé vyjádřili účast.
Marti
  (kontaktovat autora příběhu) •
11. října 2018
Ahoj, sice píšu déle, ale chci vás podpořit ve vaší bolesti. Prožívám ji také, i když už je to dlouho. Mého milovaného partnera před několika lety zavraždil jeden zmetek, který za to "sedí". Dodnes se s tím nedokážu srovnat. Od té doby si ani nedokážu najít stálého partnera. Muži o mě mají zájem, ale já pořád miluju jeho, a milovat budu...je to těžké.
92 lidé vyjádřili účast.
Iva
•
6. srpna 2015
Zákeřná choroba mi vzala partnera v neděli..nemůžu nic..iv
282 lidé vyjádřili účast.
Blanka
  (kontaktovat autora příběhu) •
7. října 2015
Dobrý den, holky.
Chtěla bych se přidat k partě. Můj muž umřel na rakovinu už před sedmi lety, žiju normální život, dokonce jsem se vdala. Ale někde uvnitř je pořád prázdno. Pořád mi chybí a nikdy už to nebude jako dřív. Navíc, když umřel, měly naše dvojčata právě dva roky. Takže teď jim bude devět. Mají hodného tátu, ale není to ten jejich. Někdy mám hroznou potřebu o tom s někým mluvit, ale není s kým. Hledám pořád nějakou diskuzi, ale nedaří se mi. I po těch letech mám pořád tolik otázek. A nikdo na ně neodpovídá.
Blanka
298 lidé vyjádřili účast.
Hanka
•
11. října 2015
Také já se přidávám do diskuze, protože opravdu už není s kým o tom mluvit. Nechci své okolí zatěžovat stále svými nářky. Přátelé, kteří mi opravdu hodně pomáhají, mi už dávali najevo, že už bych s tím měla být srovnaná. Dlouholetý milovaný přítel, byla to osudová láska mého života, mi zemřel přesně před rokem a tak je to pro mne teď velice zlé období...všichni si myslí, že jsem v pohodě a já to dusím v sobě. Stále mne provázejí vzpomínky, ať se na cokoli podívám, nějaká se přede mnou objeví a to neuvěřitelně bolí, jako by mi někdo chtěl srdce urvat...Vím, že to pochopí jen ten, co to zažil, či zažívá...
309 lidé vyjádřili účast.
Vlaďka
  (kontaktovat autora příběhu) •
31. července 2015
Milá Hanko, cítím s vámi, to samé prožívám i já, i mě vzala rakovina milovaného manžílka před 1 rokem a 3 měsíci. Jestli chcete, napište mi na uvedený mejl, zdraví vás Vlaďka
275 lidé vyjádřili účast.
od Vlaďky
  (kontaktovat autora příběhu) •
31. července 2015
Hanko, zde je můj mejl, kdyby se náhodou nezobrazoval u příspěvku: vvladimirka@seznam.cz, Vlaďka
275 lidé vyjádřili účast.
Ivana
  (kontaktovat autora příběhu) •
5. srpna 2015
Ahoj Hanko i Vlaďko,
nechcete třetí do tohohle smutného kroužku? Rakovina vzala i mě manžela, už 7 měsíců se snažím vrátit do normálního života, ale nějak mi to nejde. Vždycky když si myslím, že už jsem z nejhoršího venku zase to na mě dolehne a je mi ještě blběji. Tyhle stránky mi dávají sílu nezbláznit se, protože se tady dočítám, že jsou na tom lidičky ještě hůř. A hlavně, jsou tady lidé, kteří vědí o čem píšu, co cítím, protože se tak cítí i oni. Vaše i řádky jiných jsou i mé řádky. Pro mé okolí jsem silná, se vším kupodivu dobře srovnaná. Jo když díky trápení shodí člověk 10 kilo musí vypadat lépe. Ale uvnitř... co budu komu vykládat jak si připadám prázdná, jako by mi zevnitř někdo něco vykuchal. Že můj mozek není můj mozek ale orgán pracující na nějaký divný program. Nemám si s kým povykládat, komu se svěřit.
Děvčata držte se, to co nám osud nadělil je zlé, ale žit nějak musíme.
iva.tri@seznam.cz
297 lidé vyjádřili účast.
lidka
•
12. listopadu 2015
ahoj Hanko,taky mi rakovina vzala manžela a cítím se hrozně,cítím s tebou.,když jsem četla tvůj meil ,jako bych ho sama psala a
261 člověk vyjádřil účast.
lidka
  (kontaktovat autora příběhu) •
3. prosince 2015
ahoj Hanko, taky patřím k těm co jim rakovina vzala manžela.Měl rakovinu plic s agresivním bujením. šlo to velmi rychle a já i manžel jsme z ..toho byli v šoku.manželství jsme měli velmi dobré-stále jsme byli spolu,odpoledne chodili na procházky,víkendy vždy plánované tůry. Ted je všemu konec,nic mne nebaví a když jdu ted domů a vidím tmu v oknech ,tak se vždy rozpláču. v práci mi říkají že to přejde,ale to se říká dobře tomu kdo to nezažil. celé večery propláču, s manželem si stále povídám, stále si říkám jaká je to nespravedlnost že tak rychle zemřelamě tu nechal samotnou. nevím odkud jsi ale mohli bychom se spojit ,pokud by ti to nevadilo lidka
262 lidé vyjádřili účast.