Můj zarmutek
Truchlení a vyrovnávání se se smrtíTibor
Dne 21.4. 2024 ráno kolem 08.00.hod. postihl mého syna srdeční infarkt se zástavou srdce. Přes veškerou rychlou pomoc mne a RZS mu srdíčko nenaskočilo dobrých 35- minut a ani během převozu do Fakultní nemocnice v Ostravě - Porubě, kde bojoval tým odborníků s jeho srdcem téměř 25-minut , kdy srdíčko slabě začalo tlouct. Ovšem následky byly tragické. Selhávaly mu ledviny, dále se přidal zánět plic, a cukrovka, a nejhorší bylo že dlouhá zástava srdce způsobila rozsáhlý otok mozku, kdy mu mozek vlastně umřel. Patnáct dní bojovali lékaři o stabilizaci orgánů a možného ústupu otoku na mozku.,ale ledviny mu definitivně vypověděly funkci a mozek již vůbec reagoval. Můj syn drahý, milovaný , zemřel ve věku 36-let. Nemohu se s tím vyrovnat stále pláču a ptám se našeho Pána Boha Všemohoucího PROČ ?,
Henrieta
Dobrý deň, p. Tibor, prajem úprimnú sústrasť, veľmi ma to mrzí, čo sa stalo synovi. Chápem, že stále plačete, je to veľká rana, keď nám odíde niekto blízky, obzvlášť tak mladý človek, ktorý mal ešte život pred sebou. Nie je asi nič horšie, ako keď si rodič pochová svoje dieťa, ktoré miluje. Ja som pred 10 rokmi pochovala mamku a cítila som sa tak, ako vy teraz. Dlho bude trvať, kým sa bolesť zmierni, ja len môžem povedať, že som si pred 10 rokmi pri pohrebe mamky myslela, že nikdy už lepšie nebude, že je to najhoršie, čo sa mohlo stať. Teraz po 10 rokoch vidím, že sa bolesť otupila, ale neznamená to, že som na mamku zabudla. Chodím často na cintorín, upratať hrob a vždy sa za ňu modlím. A práve tie modlitby k Bohu mi dali silu ísť ďalej. Ja vám tiež prajem, aby ste s pomocou Božou všetko zvládli a snáď sa raz so synom stretnete. Držte sa a ešte raz prijmite odo mňa čo najúprimnejšiu sústrasť. Henrieta
dominik
Moje tetka stoleta je stale tady,preziva uplne vsechny.Klidne me tady odsudte,neni to fer vuci ostatnim.Ji je zo jedno.
