Muj pribeh

Truchlení a vyrovnávání se se smrtíKatarína Kramperova
Bylo mi 24 let,kdyz mi umirala maminka (47let) na rokovinu,do 8 mesicu po mamince umiral tata(51let).Pro mne to bylo moc silne,uvedomila jsem si spoustu veci zivota.Ze vsichni v zivote delaji co muzou,ze neni treba soudit ale Milovat.Hlavne smireni s tim,ze odchazi maminka,nejvic mi pomahalo byt stale sni,nepotrebovala slyset ze to bude dobre.Naopak rada mluvila o smrti.A to ona vedela ze odchazi.A ja ani nevim jak jsem to dala, jsem sni mluvila o smrti,kdyz prisel ten den odchodu,jsem ji drzela v naruci,ujistovala ze ji milujeme a ze vse zvladne,ze zvladne odchod.V ty dobe moji pribuzni vubec nemohli byt v mistnosti snama a poslouchat jak se bavime o smrti.Nebili smireni s tim ze odchazi.Jsem zdrav.sestricka a moc mne to tahne do Hospicu,zazila jsem spustu krasnym veci paradoxne,citila jsem pokoru,prijeti ze maminka musi odejit,nedalo se ji pomoct,mnela karcinom zaludka s metastazama vsude,davali ji 6mesicu,no zvladli sme to na 9 mesicu.Jsem z male vesnice na vychodnim Slovensku,zvazovali sme onkocentrum Bratislava co je 6 hodin od nas,no po debate v rodine,sme se nesnazili maminku dostat na specializovane onko pracovisko,prof.mi tvrde rekl pravdu jak to je a kolik ma priblizne casu,clovek si mohl robit nadeje,my sme pokorne prijali,ze bude jak ma byt a rekla jsem si,ze nejvic ji dame pocit lasky,bespeci,ruzne spolecne chvile od prochazek,jenom tak si sednout do zahrady.A do ted nevim kde se ta sila ve mne vzala(drzet vsechnu rodinu,neutocit ani na zdravotniky,atd atdproste je to a brat to pokorne,ze maminka umira),byla to rodina,pratele a znamy ta sudrznost.Dekuju Vam vsem,ze si uvedomujeme smrt.Ze vlastne vse se pomine a vstahy su stejne nejdulezitejsi.Nejvic mne hralo na srdci to ze jsem oba rodice mohla drzet ve svych 24 letech v naruci pri jejich odchodu,je to uz 10 let,no spominam stale na ty momenty,casto je jakoby citim u sebe ako mne zalila laska,iikdyz vstah s otcem nebyl lehky,byl to clovek ktery sam mnel neuplne super detstvi,no prijeti ho takoveho jaky je mi pomohlo dat mu i pres vsetko pri odchodu nejvic lasky co to slo.(vsichni delame chyby,odpoustejte a milujte) Krasny den.
Ikonka bubliny

Prožíváte těžkou životní situaci? Chcete jí s někým sdílet?

Prostor diskusního fóra je otevřený všem, kdo chtějí sdílet své myšlenky, pocity a zkušenosti spojené s vážnou nemocí, umíráním, smrtí a truchlením. Můžete zde najít porozumění, podporu i možnost setkat se s lidmi, kteří řeší podobné situace.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843