Moje sestra se zabila - jak žít dál?

Ahoj, moc se neznáme, ale asi bohužel máme podobný příběh a možná i v současný době podobný pocity.. I když každý to prý, jak jsem se z moudrých pouček informovala prožívá jinak.. (zatím jsem ale tu bolest do žádné z pouček nevpasovala..) Moje ségra (starší) to tu na světě ukončila na začátku listopadu.. Stále tomu nevěřim. Po několika letech se jí vrátily deprese, kvůli kterým jsme se o ní dlouho báli, no a teď tu zkrátka není z ničeho nic, ze dne na den. Chodim taky do práce a na VŠ, kde na to čas od času zapomenu, za to se to na mě ale pak vyvalí ve vší síle večer.. Měla jsem jí moc ráda, i když jsme se občas hádaly, ale po tom co odešla, okoušim už jen nevýslovnou nicotu a věčnou bolest.. jinak se to asi ani říct nedá Co ti prozatím můžu poradit, tak pokud se ti zdá, že by ti někdo alespoň (ve škole, v práci) mohl trochu pomoc, tak mu to řekni, ona to nebude úplně výhra, bolest podle mě zažívá každej sám, ale trochu se ti uleví..

Milá Aduš, určitě to je pro Vás velká rána, je mi to moc líto. Je potřeba se z toho vyplakat a svěřit se blízkým lidem. Já jsem přišla o bratra a moc mi pomohlo o tom s někým mluvit, nejlépe s někým, kdo něco podobného zažil. Vaše sestra určitě nechtěla, abyste se kvůli ní trápila. Zkuste žít naplno, i za ni. Uvidíte, že čas tu těžkou ránu alespoň částečně zhojí, a až přijde Váš čas, bude na Vás čekat, zase se uvidíte.