Mlčení
Péče o umírajícíAlena
Mému příteli byl nalezen nádor na plíci, jejž operovat nelze a má před sebou chemoterapii a ozářky. Ač do doby diagnozy jsme byli v neustálém kontaktu a společné chvíle si užívali, nyní vládne tzv. ticho po pěšině. Pokud se někdo ozve, jsem to já a i to je dosti sporadické, je mi jasné, že potřebuje čas se se vším vyrovnat. Na druhé straně mě až fyzicky ničí nejistota budoucího postupu, nevím, co dělat. Proč se odmlčel a reaguje jen, když se ozvu já? Asi je namístě podotknout, že jsem o 22 let mladší, než on, ale miluji ho i s nemocí a chci pomoci, jak to je možné.
peggy
Moc dobře vím o co jde. Manžel, před 4mi roky neoperovatelný nádor na mozku. Zprvu mne překvapil, jak diagnózu pobral (ale asi nepobral), docela jsme to ukočírovali, dokonce ani letadlo mu nedělalo problém, ale letošní rok je katastrofa, musel ukončit živnost, do penze daleko, změna osobnosti, vztek, jsem hromosvod. Jeho děti zájem nijak nejeví, možná si vzpomenou, až tu nebude :-(. Někdy jsou i chvíle, kdy se to dá, ale je těžké z nich něco vytěžit. Tak že bojuju, abych měla sílu a to všemi prostředky. Nejvíce mi pomohl tarot, vím zhruba, co mne čeká a dokážu to včas přijmout a vypořádat se s tím....
Alena
Peggy............................... Ani nevíte, jak jste mi ulevila jen tím, že jste se ozvala. Já bych tak ráda byla tím hromosvodem, jakým jste byla Vy. Alespoň jste věděla a cítila každou emoci, kterou manžel prožíval. Já jsem v absolutním vzduchoprázdnu... nevím vůbec nic. Můžu se jen dohadovat, co se komu děje v hlavě. Dneska jsem náhodou četla nádherný slova: "Raději se stokrát nech zranit pravdou, než jednou utěšit lží"...Ale ani tuto možnost zatím nemám, přítel mi ji nedává. Nevím, jak dlouho to vydržím. Před dvěma roky jsem se dala na vysokoškolské studium, můj syn už ve 13 letech maminku tak moc nepotřeboval, tak mám momentálně praxe a současně zkouškové období...Přerůstá mi to přes hlavu. Alespoň DŮVOD znát....