Henrieta
14. prosince 2023
Truchlení

Maminka

Zdravím všetkých, dnes je to presne 10 rokov, čo mi maminka umrela. Horí mi doma sviečka a večer idem na omšu, ktorú som za ňu dala. Všetkým nám chýba. Dúfam, že na nás dáva zhora pozor. Držte sa všetci, ktorí ste prišli o vašich milých blízkych. Objímam vás všetkých a veľmi s vami súcitím. Henrieta

6 lidé vyjádřili účast.
Jana
11. ledna 2024
Je krásné, když si dítě váží rodičů.Já přišla o maminku v 24 letech, zemřela ve věku 44 let a i když nebyla bezchybná a byla alkoholik, byla to vždy moje maminka a vždy bude anepřestaa jsem ji milovat ani pro její slabost. Je tak krásné pokud teď čtu jak na svou maminku vzpomínáte.Má dcera řekla už v 18 letech, že čeká až umřu a ona dostane konečně můj majetek.Bolest je to neskutečná.Moc Vám přeji ty vzpomínky na maminku a pokud je něco někde po našem zesnutí, určitě se kouká a je šťastná za Vaši lásku.

In reply to by Anonym (neověřeno)

Henrieta
14. ledna 2024
Ďakujem p. Janka. Áno tie maminky nám chýbajú, ja som svoju mala rada, lebo mamka bola starostlivá a snažila sa o dobro všetkých, bohužiaľ rakovina vyhrala. Dnes už mám skoro dospelé dcéry, škoda, že ich už mamka nevidí. Snažím sa mať s nimi dobrý vzťah a tiež všetko robím pre to, aby boli šťastné. Myslím si, že pestovať si dobré vzťahy je veľmi dôležité, život je príliš krátky na to, aby sme sa nemali radi. Vám prajem tiež všetko dobré, hlavne žiť pre ľudí, ktorých máme radi a snažiť sa aj o nemožné. Henrieta
Veronika
14. prosince 2023
Dobrý den,
přeji mnoho sil při tomto smutném vzpomínání ve svátečním čase na milovanou maminku. Snad se Vám povede myslet jen na ty krásné a šťastné chvíle, které jste spolu prožili. Určitě na Vás dává pozor a je pyšná. A jednou se zase všichni shledáte. 🍀

In reply to by Anonym (neověřeno)

Henrieta
14. prosince 2023
Veronika, ďakujem veľmi pekne, váš príspevok ma potešil. Všetkým, ktorí tu píšu prajem spokojné a milostiplné Vianočné sviatky, posielam na ďialku objatie a pusinky. Držte sa všetci a spomínajme pri vianočnej večeri aj na našich drahých zosnulých. Henrieta

In reply to by Anonym (neověřeno)

dominik
24. prosince 2023
Prestalo me vse bavit po smrti blizkych.Clovek se o neco snazi,stejne jednou zemre.Na co to vsechno.Tetka stale tady,rodina vysmata Klidne o dve generace mladsi lide jsou pryc.Ja to denne musim videt.

In reply to by Anonym (neověřeno)

Henrieta
27. prosince 2023
Ja vás chápem Dominik. Tiež ma hnevá, že kopec zlých ľudí si žije do aleluja a naši rodičia sú preč.

In reply to by Anonym (neověřeno)

dominik
10. ledna 2024
Uvidim nekdy jeste zesnule,nejsem schopny ani po 3 letech se smirit s tim,ze uz je zrejmne neuvidim.

In reply to by Anonym (neověřeno)

Henrieta
14. ledna 2024
Dominik, ťažko povedať, čo je na druhom svete, ešte nikto nevstal zmŕtvych, aby nám povedal, čo sa tam deje. Ja len dúfam, že s mamkou raz budem. Chápem, že ste frustrovaný z odchodu otca, viem sa do vás vcítiť, ešte máte mamku a to je dôležité, ak smiem poradiť žite hlavne pre ňu, buďte s ňou, spolu niekde choďte, napríklad aj do kina, alebo niekde, kde vám s ňou bude dobre, je dôležité byť aspoň s pozostalými, ktorých máme radi, lebo ani oni tu stále nebudú, ako som už písala mám aj 74 ročného otca a snažím sa, aby bol šťastný a trávime spolu čas, chodíme napríklad na futbalové zápasy alebo do kina. Chcem si ho užiť dokiaľ tu je, pri predstave, že ho raz pochovám a zas bude rok trvať, kým to prekonám, tak ma mrazí v chrbte. Otec mi vždy hovorí, že život ide ďalej. Všetci tam ideme, to je realita a nikto sa tomu nevyhne. Ani tetka odvedľa tu stále nebude, len niekto má šťastie, že je tu aj do aleluja.

In reply to by Anonym (neověřeno)

dominik
15. ledna 2024
Denne preziva spoustu lidi klidne o 40 let mladsi.Zacala prezivat i me rodice o 30 let mladsi.Pak posloucham,ze na tomto svete je aspon smrt spravedliva,neni ani nahodou.Pisu to tady i s vedomim,ze me nekdo bude odsuzovat,ze ji preji smrt.

In reply to by Anonym (neověřeno)

Veru
20. ledna 2024
Víte, smrt asi není úplně spravedlivá. Ale je to naprostá jistota. Přijde si pro nás všechny. Jak bylo zmíněno, je důležité žít dál, trávit čas s lidmi které milujete, ať už je to rodina, partner/ka, přátelé či děti. Můžete věřit a doufat v život na druhém břehu a v to, že se jednou všichni shledáte. A pokud ne a po smrti není nic... Už to nezjistíme, bude nám to "jedno." Zkuste se na život podívat tak, že i když není nekonečný a naši blízcí odchází, může být krásný. A když ho budete prožívat vědomě a naplněně, jednou si můžete říct, že toho nelitujete, že jste udělal maximum a žil život, který vám dala vaše maminka podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Protože to je to, co je na životě důležité. Jak se říkalo mezi antickými filosofy: "Dobře žít a dobře se mít."

In reply to by Anonym (neověřeno)

Henrieta
22. ledna 2024
p. Verunka, pekne ste to napísali, úplne s vami súhlasím. Ako by ste mi čítali myšlienky.

In reply to by Anonym (neověřeno)

dominik
22. ledna 2024
Pekne slova od Veru.jen me nici,ze uz blizke nevidim a nemuzu jim rict vubec nic. Stale to opakuji zmetky co mam kolem sebe ty tady jsou porad.

In reply to by Anonym (neověřeno)

Henrieta
23. ledna 2024
Tiež ma trápi, Dominik, že tu mamka nie je, presne ako vás, že otec tu už nie je. Ja prvý rok od smrti mamky ma tiež trápilo to, že jej už proste nič nemôžem povedať, že jej nemôžem povedať aj veselé, ale aj smutné veci. Viem, že mamka by ma utešila, radila by mi. Od jej odchodu a je to už dávno, to už také nie je. Vždy keď idú nejaké sviatky, teraz budú fašiangy, tak mamka vždy niečo chystala, na advent tie adventné vence, chodievala som mnou na detské karnevaly s vnúčatami, v lete na dovolenku, proste ona žila aj tradíciami a po jej smrti, akoby to u nás už tak nebolo. Mamka bola veľmi poctivá žena, nikdy nepila, nefajčila, nehrešila, proste taká jednoduchá a predsa ju rakovina dostala, niekedy si vyčítam, že som nechodila s ńou k lekárom (mamka moc nechcela), teraz by som všetko preto urobila, aby tu zostala. Je to také smutné, že tých, ktorých sme milovali najviac, tu už nie sú, najviac si to pripomeniem keď idú nejaké sviatky.