KDO NEZAŽIL,NEVÍ...
Truchlení a vyrovnávání se se smrtíAnný
DNE 7.12.2015 MI UMŘEL MŮJ TATÍNEK,ZEMŘEL V DEN MÝCH NAROZENIN.JEŠTĚ V 19.00 H S NIM A S MAMKOU SEDÍM U TV...VE 23.25 H PŘIBĚHLA MAMINKA,DO PŘÍJEZDU SANITY JSME SE MU OBĚ SNAŽILY POMOCT,UMŘEL NÁM V NÁRUČI.A TOHO DNE 7.12.2015 VE 23.50 H NA MÉ NAROZENINY BYLO VŠE JINAK.VČERA TO BYLO 5 MESICU,BOLÍ TO MOC A STRAŠNĚ MI CHYBI.MAMINKA SE TRÁPÍ ŽALEM,PROŽILY SPOLU 41 LET...TÁTO,TATÍNKU CHYBÍŠ NÁM...
Monika
Uprimnou soustrast. Velmi s Vami citim. Odchod rodicu velmi, velmi boli. Preji hodne sil.
Jana
Ahoj Anný, rozumím Ti. Můj tatínek zemřel letos - 31.1.2016. Je nám po něm moc smutno. Nelepší se to, spíše naopak. Stálé bych si přála, aby mi vzkázal, jak se tam na věčnosti má. Vím, že to není možné a věřím, že je mu moc dobře. Prostě mne stálé překvapuje ta definitiva, nekonečnost, TO navždy. Na druhé straně mám možnost přemýšlet o svém životě, o rodině a přátelích, kteří nás obklopují a o to více si jich vážím. Tatínek byl s maminkou 64 let spolu, takže zvláště pro maminku je to těžké. Snažím se být oporou. Pomáhá mi návštěva hřbitova, kde si v tichosti vždy uspořádám myšlenky. Držme se, je to těžké, ale nemáme jinou možnost. Jana
