Jsme v tom sami

Jak začít? Moje maminka má rakovinu plic ve 4 stádiu, vím že je to bohužel nevyléčitelná diagnoza. Hledala jsem a všude dočítám o pochopení a péči, odpovídání na dotazy, ale nechápu když se s onkology setkám naživo, tak nemají ani pochopení ani odpovědi, jen bud tu chemoterapii chcete nebo nechcete a jestli nechcete, tak tady podepište a konec. Neslyšela jsem máte možnost se poradit s psychologem, nebo je to Vaše rozhodnutí, pomůžeme Vám a dáme radu a pod. Jenom jsem viděla a slyšela jak se p. doktorka diví, že po 5 hod. v čekárně mamince oznámí, že má další nádor a přerušuje jí lečbu a dá jí jiné chemo je maminka poněkud nervozní a nedokáže se hned rozhodnout, jestl ještě chemotarapii chce. Takže si běžte a domů a zavolejte , mám plnou čekárnu. Chtěla by jenom vědět kolik má času, tady se dočítám, že odhadudujete a odpovíte, nám řeknou nevíme. Vím, že prognoza je špatná a maminka to ví taky je zdravotní sestra, ale ten chladný přístup, kteří si doktoři na onkologii vypěstovali nepomáhá. Chápu to, vidí umírání dnes a každý další den, ale pro nás je to poprvé a člověk, který nám umírá se bojí a my co ho milujeme se bojíme s ním a sobecky se ptáme co si bez něj počneme. Děkuji, že jsem mohla napsat a děkuji, že tato stránka existuje Anna Cherifi
Vyjádřit účast
15 lidí vyjádřilo účast.