Jak dlouho trvá vyrovnat se smrtí
Truchlení a vyrovnávání se se smrtíMilan
Zdravím,
píšu sem protože si přijdu sám. Nejhorší jsou stavy úzkosti a paniky, když jsem sám a jedu večer vlakem domů. Tak to na mě padne a je to hodně špatné. Přesně takhle to bylo v ten den, kdy jsem přijížděl domů zpátky, nočním vlakem a v ten den jsem se dozvěděl že máma umřela. Bylo doma takové ticho a prázdno.
Přišlo mi to, jako naprosto zlý sen. Měsíc jsem o sobě ani nevěděl a vždycky když jedu domů, není mi to vůbec příjemné. Jako kdyby se mi to všechno vrátilo a byl jsem opět na začátku. Mám pocit,že to nedokážu pořád překonat. Jak mi moc máma chybí.
Zrovna dneska je to pro mě takový blbý den, vzhledem k tomu že by mamka slavila svátek a před pár dny narozeniny. Prostě je pro mě největší boj ta panika a úzkost. Jak stále nad tím truchlím.
Monika
Úplně Vás chápu. V pondělí mi umřela maminka, bylo jí 53 roků, před čtyřmi lety zemřel tatínek. Nejlepší rodiče na světě. Najednou si říkám, jak je to vše nespravedlivé. Cítím se tak sama... děti přišly o babičku a já o nejlepší kamarádku. Čas tomu určitě trošku pomůže, ale maminka je prostě jen jedna.
Milan
Za chvíli to budou tři roky od její smrti a třetí Vánoce bez mamky. Mám pocit jako kdybych jsem se zastavil na místě a nikam nepokračuji. Nevidím žádnou cestu,kam jít dál. To je to nejhorší.
Pavla
Vím o čem mluvíte. Maminka mi zemřela vloni v únoru. Ale každý den když jdu z práce jí chci jako vždy zavolat, říct jí kdo mě naštval, s jakými exoty jsem se potkala.... Nemine den, kdy by to tak nebylo. Vždy když si uvědomím, že jí nemám kam zavolat, udělá se mi fyzicky zle. Držte se!!! Přeji hodně sil. Maminky by měly být nesmrtelné, protože s leččím se člověk vyrovná, nebo si na to zvykne, ale tohle ne!
Milan
Přesně tak,člověk si zvykne na hodně věcí ale na tohle to prostě nejde.
